Druhé prodloužení pátého semifinále přisoudilo bod Rideře

K pátému semifinálovému klání vyjela v hradeckých barvách lehce pozměněná sestava, tou nejzásadnější změnou byla výměna brankářů. Henri Kiviaho dostal důvěru poprvé od prvního zápasu play-off. Premiéru v letošních vyřazovacích bojích si odbyl na pozici sedmého beka Michael Gaspar, ve čtvrté lajně dostal prostor Chalupa na úkor Zachara. Kapitánské céčko nesl při absenci Smoleňáka Filip Pavlík.

Lvi měli více ze hry a zasadili soupeři dvě gólové rány

Tempo ze závěru čtvrtého klání pod Bílou věží jako by se přeneslo do Ostravar Arény a prvních čtyři a půl minuty se hra nepřerušovala. Rychlost hokeje a přelévání pásmy však neznamená nutně vysoký počet gólových šancí, což borci na ledě prokazovali. Bylo jasné, že pořádně se začne hrát až po prvním gólu, ať už by padl do jakékoliv branky. Defenzívy na obou stranách v úvodu zápasu hrály prim.

Pokud by se však měřil čas strávený v útočném pásmu s pukem pod kontrolou, rozhodně by v této statistice vedl Mountfield. Několikrát soupeře zamkl na několik západů v prostoru kolem jeho branky a právě z jednoho takového tlaku vytěžili Východočeši vedení. Kevin Klíma si ladným skluzem vytvořil střeleckou pozici, švihl zápěstím a za přispění perfektní clony Radovana Pavlíka si puk našel cestu do brány.

Královéhradecký realizační tým nabádal své svěřence k neustálé aktivitě, což jejich hráči beze zbytku plnili. Nadále drželi Ostravany v šachu a motali jim hlavy dobrým pohybem v útočném pásmu. Situace si žádala navýšení vedení a to nakonec přišlo, poměrně netradičním způsobem. Tvrdou ránu golfákem od modré byste asi od Jordanna Perreta nečekali, ale ta přeci přišla. A protože Jergl skvělým stíněním sebral brankáři oči, puk se zatřepotal v síti podruhé. A když v závěru stoprocentní tutovku spálil Lakatoš, do kabin si Hradec odnesl dvougólové vedení.

Ridera využila faulu a snížila v přesilové hře

Vítkovice potřebovaly nějak popostrčit a jejich trenéři rozhodli, že tím správným impulzem bude střídání brankářů. Klimeše tedy vystřídal Stezka, který v této sérii ještě nedovedl svůj tým k vítězství. Spoluhráči před ním přeci jen více sešlápli plynový pedál, což přineslo několik slušných možností. Největší z nich měl po Lakatošově přenechání Dej, jehož ránu po dlouhém nápřahu vyškrábl Kiviaho lapačkou.

Pak se hra vrátila do zajetých kolejí – Hradec neustále obtěžoval Moravany svou aktivitou a forčekingem, což jim činilo nemalé problémy při rozehrávce. Zastavovat akce soupeře už v zárodku se Lvům dařilo na jedničku a Vítkovice jako by nevěděly, co si mají počít. Hradečtí trenéři navíc chytře využívali střídání a vhodně volili své formace proti lajnám soupeře. Svou daň si jistě vybíral i skličující a drtivý tlak možného konce sezóny pro domácí tým.

Mountfield předvedl i vysoké sebeobětování v početní výhodě soupeře, kdy Jank i Štohanzl zblokovaly tvrdé rány soupeřů, kterým se nebáli postavit čelem. Po vypršení trestu navíc Werek napálil tyč a znovu byl pár centimetrů od prvního gólu ze hry ve svém aktuálním působišti. Po další přesilovce Vítkovic už se ale jejich skóre přeci jen posunulo z nuly na jedničku. Jakub Kotala si našel dorážku Stehlíkovy rány a bekhendem odrazem o tyč dostal puk do brány.

Lakatoš přesilovkovou ranou udržel svůj tým ve hře

Vítkovičtí v závěrečné dvacetiminutovce musely zvítězit, aby odvrátily konec soutěžního ročníku, což se začalo projevovat v malých nepřesnostech z jejich strany. Jenže Hradec jim k náporu znovu dopomohl vlastním faulem, hodně nebezpečný byl v nastalé přesilovce zejména kolem branky Kalus. Byl to však Dominik Lakatoš, jenž dostal nabito na pravý kruh od Muellera a ukázal svou parádní ránu z první.

Za stavu 2:2 se Východočeši snažili hlavně zastavit momentum, které se začalo po vyrovnání překlápět na domácí stranu. Vyrovnané skóre navíc opět začalo přinášet množství soubojů, střetů, potyček a výměn názorů mezi oběma soupeři. S blížícím se koncem základní hrací doby se zdálo být jasné, že stejně jako v podstatě po celou sérii bude zápas opět rozhodovat jediná rozdílová branka.

Pět minut před koncem třetí periody to vypadalo, že padne do hradecké branky. Při hře ve čtyřech na obou stranách Kotala nejprve tečoval puk těsně nad branku a pak se ještě dostal ke dvěma nebezpečným dorážkám. Tu druhou fantasticky pravým betonem zastavil Kiviaho. Ridera cítila šanci na další zvrat v semifinálové sérii, ale žádnou ze svých příležitostí v gól nepřetavila a tak se šlo stejně jako v obou předchozích duelech v Ostravar Aréně do prodloužení.

Šancí poskrovnu, ani jeden z týmů v prvním prodloužení nerozhodl

Start nastavení lehce pozdržela nerovnost v ledu v jednom z kruhů, kterou ale činovníci urychleně zacelili. Hráči na obou stranách se poté snažili střílet spíše z uctivé vzdálenosti a využívat zhuštěného prostoru před sebou a tím pádem sníženého výhledu pro gólmany. Ti ale odváděli svou práci skvěle a nepřipouštěli pochybnosti.

S přibývajícím časem jako by hráčům došlo, že k rozhodnutí potřebují tlak do branky. Ten předvedli jako první Východočeši, když nejprve zblízka trefil Jergl Stezku do masky. Poté se Radovan Pavlík dostal k teči na hraně brankoviště, puk ale nelízl dostatečně a vítkovický gólman ho ukryl v náručí. V dresu soupeře byli kolem tyčí aktivní hlavně Kalus a Kotala, ale gólová šance stále nepřicházela.

V závěrečných minutách prvního prodloužení předvedli dobrou souhru Radovan Pavlík a tečující Kevin Klíma, který se vložil holí do stříleného pasu svého parťáka a puk se jen těsně nepřevalil přes Stezkův beton. S vidinou odpočinku v kabině už převažovaly myšlenky na to neudělat chybu a další výraznější možnosti se diváci u obrazovek ani na stadionu tedy nedočkali.

Na sklonku druhého prodloužení poslal sérii naposledy do Hradce Koch

Hned na začátku páté dvacetiminutovky přišla pro Mountfield poměrně zásadní nepříjemnost. Bohumil Jank, který v zápase zblokoval 11 střel a vytvořil tak nový extraligový rekord, se nešťastně srazil se spoluhráčem, z ledu mu museli pomoci týmový parťáci a utkání pro něj skončilo. Poté ještě jeden z čárových rozhodčí dostal sekeru do prstu a páté semifinále pomalu začalo aspirovat na zápis mezi nejdelší extraligové bitvy historie.

Když se zase začalo hrát, prožili hradečtí fanoušci hned několik infarktů. Nejprve jim dobře známý Jarůšek prováhal dobrou pozici na dorážku a vzápětí vychytal jeho zakončení na bližší tyč Kiviaho. Do stejného místa pak v následném tlaku mířil Koch, jenž nastřelil brankovou konstrukci. Na druhé straně mohl rozhodnout po vyšívané před brankou nejprve Rosandič, po jehož akci se puk kutálel po brankovišti. Skrumáž ihned potom brankou zaváněla také, ale Stezka náporu odolal.

Vítkovičtí točili po celou dobu jen tři formace a zápasový čas některých jejich borců se přehoupl daleko za půlminutovou hranici. Nijak výrazněji se to na jejich výkonu nepodepisovalo, rychlé protiakce totiž předvedli jak Jarůšek, tak Koch. A právě Patrik Koch se stal ve třetím nejdelším zápase historie hradeckým katem. Nabral rychlost podél hrazení a ranou z ostrého úhlu překvapil Kiviaha v brance. Je tedy jasné, že semifinále se bude potřetí hrát i v Hradci, kde Lvi ve čtvrtek budou na třetí pokus usilovat o učinění posledního kroku na cestě do finále.