Nejhorší je air bike, komentuje start letní přípravy Petr Koukal
Ve svých 38 letech je Petr Koukal suverénně nejzkušenějším hráčem v hradeckém kádru. Moc dobře tak ví, jaké období začíná jemu i jeho spoluhráčům na začátku května. Všemi neoblíbená letní příprava je pro mladší hráče v plném proudu už od posledního dubnového týdne, ti starší se přidali v pondělí 3. května. Hradecká dvaačtyřicítka je ráda, že se zase začne hýbat, ale při vzpomínkách na air bike jí moc do smíchu není.
V pondělí 3. května vám začala letní příprava a přidal jste se k mladším hráčům, kteří už trénují. Jak jste se na tento den těšil?
Docela i jo. Vzhledem k okolnostem, které teď všude jsou, jsem se těšil, že už to zase začne. Nastane konečně nějaká změna a člověk se začne zase hýbat.
Bylo to tedy letos jiné oproti předchozím rokům, kdy se asi chtělo méně?
Člověk si po delší době doma zvykne a samozřejmě se mu na jednu stranu ani nechce. Je to takové dvousečné. Letní příprava k tomu ale patří a každý ví, že je to potřeba, takže to takhle beru.
Jak to vy osobně máte po sezóně? Dáváte si úplný oddych?
Ano, dal jsem oddych. Já bych kolikrát i rád něco dělal, ale počasí bylo hrozné, a když jsou dva stupně a prší, tak to nikoho moc nedonutí jít ven. Posilovny i fitka jsou navíc zavřené, takže si myslím, že to bylo dost těžké pro všechny.
„Kolo je vymyšlený přes sto let a někdo přijde s takovou kravinou, že tam dá větrák.“
Co jste tedy celý ten měsíc a půl dělal?
Věnoval se rodině a hrál golf. Tedy ten golf jsem byl hrát třikrát, protože zase takový šílenec, abych chodil hrát v dešti, nejsem. Z tohohle pohledu to bylo fakt ubíjející, nemohl jsem pomalu jít ani s dětmi na kolo. Fakt jsem si říkal, že to volno vyšlo super…
Vy jste absolvoval už spoustu letních příprav. Je to rok od roku horší, nebo si na to tělo naopak spíše zvyká?
Spíš si zvykne. Vím, že to bude bolet, hlavně ten začátek, ale už taky vím, jak to je. Samozřejmě tělo reaguje jinak, než když je klukům dvacet nebo dvacet pět, takže vím, že to bude bolet o to víc, ale už ho znám. Bude to dřina, ale každý to musí dát.
Musíte o to víc dbát na regeneraci?
Když potřebuji, tak si zajdu na masáž nebo do sauny, ale už mám rodinu a když mám odpoledne volno, tak rozhodně nepřemýšlím o tom, jestli zajdu s kluky na tenis, golf nebo si lehnu na gauč. Mám děti, ty mají nějaké kroužky a tak dále, takže to vyplyne samo a člověk regeneruje s denní rutinou.
Co konkrétně je na letní přípravě nejhorší?
Air bike. Nevím, kdo ho vymyslel. Kolo je vymyšlený přes sto let a někdo přijde s takovou kravinou, že tam dá větrák. To jsem fakt ještě neviděl. Naštěstí interval netrvá tak dlouho, protože se na tom nedá šlapat jak na normálním kole, takže člověk ví, že to bude bolet, ale není to moc dlouhé.
A je naopak něco, co máte speciálně rád?
Když skončí trénink, to mám rád nejvíc. Ale když se pak přidá tenis, florbal, fotbálek a další kolektivní sporty, tak je to příjemné zpestření. Tam se vyhecujeme a vyždímáme ze sebe možná ještě víc.
Po sezóně se udály některé změny v klubu. Největší z nich byla výměna trenéra. Co na to říkáte a jak jste to sledoval?
Nějaké informace prosakovaly, už když jsme hráli. Máťu (Tomáše Martince) a Svobiče (Petra Svobodu) znám, Láďa Čihák je nový. Já osobně nikdy žádný problém s trenéry neměl, takže neočekávám, že by něco mělo nastat teď. Všechno bude záviset na tom, jak budu hrát a jak se jim budu líbit. To je vždy na každém hráči, jakou důvěru si u trenéra vydobude.
„Podle mě byla super. Ale je škoda, jak stupidně jsme ji zakončili.“
A když se při té příležitosti ohlédnete za loňskou sezónou, jaká byla?
Podle mě byla super, ale je škoda, jak stupidně jsme ji zakončili. Je to jen naše chyba a nikoho jiného, že jsme sérii s Libercem prohráli takhle jednoznačně. Když jsem se nad tím zamýšlel, tak kdybychom měli trochu štěstí, tak jsme mohli jet za stavu 2:2 do Liberce. Čtvrtý zápas jsme byli jasně lepší, v prvním utkání celou jeho první půlku taky. Pak jsme sice jen bránili, ale i tak jsme to měli udržet a vyhrát. Ta prohra nás ale zlomila psychicky. Za stavu 0:3, když jsme neměli co ztratit, tak jsme odehráli super mač, ale za dvacet vteřin jsme ho ztratili. Měli jsme v té době vést 3:0 a nějaký jeden gól by nás nerozházel. Tohle mě na té sezóně nejvíc mrzí.
Sledoval jste vývoj play off dál? Co říkáte na staronového mistra Třinec?
Sledoval jsem to, když byl čas. Oba týmy hrály semifinále na sedm zápasů, ale Liberec mi přišel malinko unavenější. Třinec je nabitý, mohl to tam protočit. Ale je zajímavé, jak hráli… My, když jsme porazili Litvínov, tak všude byly titulky a mluvilo se o Růžičkově betonu, ale Třinec vyhraje titul, brání v pěti lidech od červené čáry a nezazní ani jedno slovo o nějakém betonu. Venca Varaďa to s nimi takhle hrál během základní části i play off a u těch samých novinářů to na jedné straně byl beton a na druhé o tom nebyla ani zmínka. Je to dobrá taktika, nese jim to ovoce, mají silné jádro a teď bude na konkurenci, aby se na to pořádně připravila a sesadila je z trůnu.
Na začátku měsíce se otevřel přestupový trh, sledujete průběžně, kam jaký hráč půjde?
Člověk vždycky něco zaslechne, ale určitě nečekám na první květen a nerozklinkávám internet. Vždy stejně zůstane nějakých 80 % kádrů stejných a protočí se maximálně těch 20 %. Je to každý rok podobné.