Osmáci s Vítkovicemi dotahovali, dramatický závěr jim ale radost nepřinesl
Další dramatickou bitvu nabídli svým příznivcům hokejisté hradecké 8. třídy. Na domácím šampionátu vyzvali silné Vítkovice, které sice dvakrát vedly, ale Královští lvi v obou případech vyrovnali. Potřetí už bohužel svěřenci trenéra Jiřího Janouška odpověď nenašli a i přes drtivý tlak v samotném závěru utkání prohráli 2:4. Třetí souboj MČR svedou v pátek s pražskou Spartou.
První třetina se domácím nevydařila
V úvodním dějství byl k vidění vyrovnaný hokej. Žádný z týmů soupeře nepřehrával a vyložených šancí bylo jako šafránu. Hned v úvodu zápasu se sice dral do šance hradecký Pirkl, ale na poslední chvíli byl od puku odstaven. Hra se přelévala z jedné strany na druhou, ale pouze Ostravanům se podařilo své akce zakončovat střelami a Kryštof Ševců v brance Hradce si musel připsat několik pohotových zákroků.
Na první branku se čekalo do 5. minuty. Východočeský brankář vyrazil střelu od modré čáry za branku, odkud jí ale Adam Beránek vrátil před hradecké brankoviště a Kryštof Šánek dokázal dostat puk za brankovou čáru – 1:0. Vyrovnaný hokej přinesl i zbytek třetiny. Největší šanci měl Hradec při vyloučení vítkovického Vojtoviče, ale žádný z pokusů neskončil v síti.
Hradec srovnal, remízový stav ale nevydržel
Druhá třetina byla mnohem bohatší na šance ke skórování než ta první. Zkraje prostředního dějství pláchl ve vlastním oslabení obráncům Vojtovič, ale jeho pokus skončil na tyči. Královští lvi se velmi tvrdě hnali za vyrovnáním a jejich snažení nezůstalo bez odměny. Ve 26. minutě napřáhl na modré Jan Klodner a jeho rána skončila až za zády vítkovického brankáře – 1:1.
Po hradeckém vyrovnání se opět hra vyrovnala a do šancí se začaly dostávat i Vítkovice, které byly v zápase uvedeny jako domácí. Na přelomu 32. a 33. minuty hráli Ostravané přesilovou hru 5 na 3 a královéhradecký brankář musel předvést hodně pohotových zákroků, aby neinkasoval. Vítkovice se ale přece jen dočkaly. Vojtovičovu střelu dorazil do branky Jakub Kylnár – 2:1. Svěřencům trenéra Janouška se sice podařilo na konci třetiny srovnat, ale podle rozhodčího se jim to povedlo v nesouladu s pravidly, protože hradecký hráč dostal puk za brankovou čáru bruslí.
Závěrečný tlak k bodům nevedl
Od začátku 3. třetiny se Hradec Králové hnal za vyrovnávací brankou. Šance střídala šanci a dalo by se říci, že byla pouze otázka času, kdy se skóre opět srovná. Ve 48. minutě si mezi kruhy nabruslil Tomáš Müller a nádhernou střelou zápěstím vymetl pavučiny Dobešovy branky – 2:2.
Ale tak jako tomu bylo po prvním vyrovnání, i po tom druhém si Vítkovice vzaly vedení rychle zpět na svou stranu. Jakub Kylnar se proháčkoval mezi hradeckou obranou a pěknou individuální akcí zakončil nejlépe, jak mohl – 3:2. Kylnar mohl ihned přidat další branku, ale nastřelil pouze břevno. A tak se mohlo rozjet mocné obléhání vítkovické branky. Hradec zamkl soupeře v jeho obranné třetině a dělal vše pro to, aby vyrovnal.
Největší šance přišly v poslední dvouminutovce. V 59. minutě byl sám před brankou Junek, ale jeho bekhendová střela skončila pouze na tyči. V poslední minutě ujížděl sám na brankáře Poppel, ale mířil příliš vysoko. Za neproměněné šance přišel trest v podobě vítkovického potvrzení vítězství. Do prázdné branky se přes celé hřiště trefil Adam Beránek, a zpečetil tak výhru svého týmu.
Ohlasy k utkání
Radoslav Kuřidým (HC Vítkovice Steel):
Utkání bylo z naší strany velice velice bojovné, soupeř byl velice zdatný. Stejně jako včera jsme využívali šance, co se nám naskytlo, to jsme realizovali. Ještě jsme nedali dvě tyčky. Myslím, že kluci zaslouženě po bojovném výkonu zvítězili. Znovu ale říkám, že soupeř byl velice zdatný.
Jiří Janoušek ml. (Královští lvi Hradec Králové):
Měli jsme strašidelný vstup do utkání, celou první třetinu jsme víceméně prospali. Zaplať pánbůh za to, že skončila jenom 1:0. Od druhé třetiny jsme výkon zlepšili, vrátili se do zápasu, ale vždycky jsme gól zaostávali. Ve třetí třetině po tom, co jsme vyrovnali a věřili tomu, že to dovedeme aspoň do remízy, jsme inkasovali zase hloupý gól. V závěru jsme měli tři stoprocentní šance, ale bohužel už jsme to honili pozdě a štěstí se k nám nepřiklonilo.