Zápas jsme si prohráli sami, láteří po přestřelce Tomáš Linhart

Zápas přinesl hned několik zvratů a rychlých změn ve skóre, což se muselo líbit především divákům, méně už však trenérům. „Skóre se pořád otáčelo na jednu i na druhou stranu. Takovou přestřelku si vůbec nevybavuju,“ pátrá marně v paměti zkušený bek. Boleslav letos zatím vynikala především v defenzívě a takové hody zažila poprvé v sezóně. „Makali, hráli dobře a napadalo jim to tam, v zápase padlo opravdu hodně gólů,“ potvrzuje člen první obranné dvojice.

Ačkoliv se střetnutí po dvou třetinách nevyvíjelo pro Mountfield zrovna příznivě, hráči se dokázali semknout a dvoubrankové manko smazat. Ani to ale nakonec k bodům nevedlo. „Hodně nás mrzí třetí třetina, kde jsme prohrávali o dva góly, ale vrátili jsme se do zápasu. Stáhli jsme to, ale v posledních pěti minutách jsme si to sami prohráli,“ lituje hráč s číslem 21 na zádech.

Hradecký zadák potvrzuje, že v kabině zavládla po druhé třetině bojovná nálada a hráči se dokázali před závěrečnou částí základní hrací doby patřičně namotivovat. „Říkali jsme si, že zbývá dvacet minut a že pořád máme dost času. Věřili jsme, že ty góly dáme, a taky jsme je dali,“ poodkrývá. Obratem ale dodává, že někteří s osazenstva hradecké kabiny přece jen museli zvýšit hlas. „V klidu to úplně nebylo, přece jen jsme prohrávali. Pořád jsme ale věřili, že se můžeme vrátit zpátky do zápasu,“ líčí.

Po srovnání na 5:5 se Hradec nadechoval k závěrečnému náporu, nakonec ale vlastními chybami zápas ztratil. Pardubický rodák se snaží najít příčiny kolapsu v poslední pětiminutovce utkání. „Asi to bylo tím, že jsme si moc věřili a nedávali si pozor na naší modré čáře. Soupeř to dokázal využít a nám to tam napadalo,“ je si vědom individuálních omylů. Ani ne 24 hodin po tom, co opustili Hradečtí boleslavský led, nastoupí k dalšímu extraligovému mači doma. „Musíme se z toho rychle oklepat a zapomenout na to,“ velí.

Předsezónní posila Hradce ale přece jen může na nepovedený duel vzpomínat s jemným úsměvem na ústech, důležitou vyrovnávací branku v první periodě vstřelil právě on. „Ode mě se asi moc góly nečekají, takže když to tam spadne, určitě je to příjemné,“ přisvědčuje a zároveň komentuje, jak se jeho druhá branka v sezóně urodila. „Sjížděl jsem dolů pro puk a snažil jsem se ho natlačit do brány. V první chvíli jsem ani nevěděl, že to je gól, řekli mi to až kluci potom,“ vysvětluje se svou typickou skromností.

Zápas bohužel skončil předčasně pro Petra Koukala, hradečtí trenéři tak museli na střídačce improvizovat a výrazně míchali se sestavou. V útoku už letos po několikáté zaskakoval Mislav Rosandič. Tomáš Linhart ale v rošádách na ledě problém neviděl. „I v jiných zápasech se občas sestava rychle točí, takže si myslím, že si na sebe hráči zvykli rychle,“ nehledá výmluvy.

Mountfield letos poprvé okusí, jaké to je hrát dva ostré duely hned za sebou. Ani to ale podle pilíře v hradecké defenzívě nepředstavuje výrazný zádrhel. „Je to jako v play off, tam se taky hrají dva zápasy po sobě. Přijedeme domů, odpočineme si a ráno máme krátké rozbruslení,“ popisuje program na následující hodiny. Dokonce na náročném rozlosování vidí i nějaká pozitiva. „Možná dobře, že jsou zápasy hned za sebou, protože prohru z Boleslavi můžeme odčinit co nejrychleji,“ vyhlíží další utkání.

Bek s reprezentačními zkušenostmi dělal první hokejové krůčky v místě svého rodiště, tedy na ledě největšího hradeckého rivala. Zápasy proti Dynamu jsou tak pro něj i po letech hodně peprné. „Já se na zápas s Pardubicemi těším vždycky, ať už jsem hrál kdekoliv. V Pardubicích mám hodně kamarádů, takže i kvůli nim to je pro mě pořád pikantní,“ dodává s úsměvem Tomáš Linhart.