Za Hradec Králové chci vyhrát každý zápas, hlásí odhodlaný Karel Pilař
Mělo se jednat pouze o výpomoc. Jednoměsíční hostování Karla Pilaře však po konci tohoto zkušeného zadáka v pražské Spartě přerostlo do permanentního angažmá na soutoku Labe a Orlice, kde si obránce během devíti lednových zápasů, v nichž získal devět bodů za stejný počet přihrávek, doslova podmanil obecenstvo. Sám hokejista pak doufá, že divákům, společně s ostatními hráči Mountfieldu HK, bude moci i nadále svými výkony zavdávat důvody k radosti.
Loni jste tu zažil měsíční, nadmíru úspěšné hostování. Věděl jste ihned po jeho skončení, že v Hradci to není uzavřená kapitola?
Nevěděl jsem to. Normálně jsem se vracel do Sparty, byl jsem její hráč. Pak jsem řekl lidem i v klubu, že se mi tady líbilo a byl jsem moc spokojený. Tím jsme to uzavřeli a vrátil jsem se na Spartu.
Kdy pak došlo k dalšímu kontaktu mezi vámi a Mountfieldem?
Přesně nevím, to řešil agent, ale ještě v průběhu sezóny. Hradec měl zájem na následující ročník, já jsem chtěl nechat jednání až po play off. Nakonec jsme se dohodli a jsem za to rád.
Zmínil jste, že v Hradci Králové jste byl spokojený. Dokázal byste vybrat konkrétní důvod, hovořící pro váš návrat?
Vyjma Sparty a Litvínova jsem v žádném extraligovém týmu nehrál, Hradec byl další klub, ve kterém jsem si vyzkoušel působení. Rozhodlo to, že se mi tady líbilo. Jak jsem poznal kluky, trenéry i vedení, tak to mě přesvědčilo o tom, že kdybych sem šel, že by to bylo správné a nemusel bych jít někam naslepo a začínat od znova, protože jsem měl i jiné nabídky z extraligy. Tohle pro mě rozhodlo.
Jaké to bylo, nastoupit v play off proti svým bývalým a momentálně už i současným spoluhráčům?
Bylo to zvláštní, moc jsem si nepřál, abychom na sebe vyšli. Ale samozřejmě jsem profesionál a chtěl jsem kluky porazit, všechno nicméně bylo ve sportovní rovině. Taková situace je běžná, v Americe vás po pěti letech můžou vytrejdovat a druhý den hrajete proti svému bývalému týmu. Zvláštní to bylo, kluky v Hradci jsem poznal a trochu jsem s nimi soucítil… holt to tak vyšlo.
S čím se do východních Čech vracíte? Na jakou metu byste v Hradci chtěl dosáhnout?
Cíl u každého hráče či profesionálního sportovce by měl asi být takový, že když oblékne dres a jde na startovní linii, tak chce vyhrát – a já to nemám jinak. Chci vyhrát každý zápas, a uvidíme, v kolika z nich se nám podaří uspět. Samozřejmě realita je pak občas někdy jiná, záleží na síle celého mužstva, ale sám za sebe to beru takto, chci pokaždé vyhrát a dojít co nejdál.
Momentálně se nacházíte ve fázi letní přípravy, jak přesně probíhá?
Trénujeme převážně jednou denně, mladší kluci chodí víckrát. Hradci se povedlo přivést výborného kondičního trenéra Mariána Vodu, který pracoval v Litvínově a Lvu Poprad, a s nímž už jsem měl šanci pracovat. Přes léto jsem s ním chodil trénovat, protože si myslím, že své práci rozumí a zná přípravu hokejisty. Podle mě mi hodně pomohl v minulosti, je jenom dobře, že teď je v Hradci a že pomůže všem ostatním klukům.
Kvitujete to, že během suchého tréninku máte k dispozici ledovou plochu v malé hale?
Zažívám to poprvé, uvidíme, co to přinese. Je ale určitě dobré, mít možnost využívat led. Jinak jsme totiž museli dělat simulaci bruslení, kdy si člověk nazuje na boty speciální ponožky a jezdí po hladké ploše. To nepotřebujeme a můžeme si dovolit dělat bruslení v nejlepší možné podobě, na ledě. To je určitě výhodou, v některých letních přípravách, co jsem zažil, byly právě simulace bruslení, a my teď máme jedinečnou možnost, kdy můžeme chodit přímo na led. V tomhle je to prostě super.
S hradeckými fanoušky jste po vyhraném derby proti Pardubicím zažil celkem dojemné loučení. Ještě než se s nimi shledáte osobně, chtěl byste jim něco sdělit prostřednictvím klubového webu?
Už jsem vzkazoval, když jsem tu končil, že to pro mě bylo nádherné a loučení dojemné, za což fanouškům moc děkuji. Jenom doufám, že v budoucnu ještě někdy něco podobně příjemného zažijeme jako tým, ale to všechno bude odvislé na výkonech. Takže se budu snažit, aby výkony byly takové, které by fanouškům daly důvod nám jako týmu zase poděkovat. Za to bych byl moc rád.