Vše funguje, jak má, těší Martina Jandu. V únoru končit nechce

Krátce k zápasu posledního kola, co říkáte na první dvě třetiny? Spousta šancí, ale žádný gól.
Bylo to hodně vyrovnané, hrál se hokej nahoru dolů, bohužel jsme však pokaždé selhali v koncovce. Soupeř měl sice více střel, ale i přesto si myslím, že ani jeden celek v prvních čtyřiceti minutách nedominoval.

Byl to velmi tvrdý zápas, o čemž svědčí i dvě menší zranění Hradeckých. Pociťoval jste to během hry?
Samozřejmě, všichni se připravují na nejdůležitější část sezóny, oba celky se chtěly naladit výhrou, a proto to bylo bojovné a do těla hrané utkání. Ve hře už nebylo vidět tolik techniky jako dříve, jenže v play off se nehraje na techniku, jediné, na čem záleží, je výhra!

Ve třetí periodě šlo Kladno do vedení, vy jste však bleskově stihli zareagovat a během pár minut otočili skóre zápasu. Co se stalo?
Stálo při nás trochu štěstí, podařilo se nám vstřelit první gól, poté jsme vlezli na led a hned nám to tam spadlo. I takové góly jsou v hokeji k vidění. Dokázali jsme se nahecovat, přidali jsme ještě pojišťovací gól a v závěru ještě jeden do prázdné klece na konečných 4:1.

Vstřelil jste dvě branky, v posledních kolech jste také gólově aktivní.
Jsem za to velmi rád, ještě navíc když vezmu v potaz, že jsem po zranění. Vrátil jsem se a padá mi to tam, tak doufejme, že mi to takhle vydrží, a budu tak moct pomoci týmu.

Jak si ceníte vítězství turnaje O Pohár DHL? Co to znamená pro hradecký hokej?
Neskutečně moc! Od začátku sezóny jsme si dávali cíl, že chceme skončit v tabulce do čtvrtého místa a to se více než splnilo – je to výhra, je to titul! Už když jsme v dorostu vyhráli titul, tak to bylo hodně ceněné, teď jsme vyhráli základní část a vedení i všichni ostatní jsou šťastní. Teď přichází nejdůležitější část a my musíme vyhrát, nižší cíle nemáme.

Co je důvodem, že jste předčili své soupeře, že jste skončili první a nikoliv třeba desátí?
Pracovitost! Od začátku jsme pracovali, nevypouštěli souboje, a když jsme je vypustili, tak jsme prohráli. Řekli jsme, že to bez toho nejde. Občas ani nešlo o práci hokejovou, když nám to zrovna nešlo, museli jsme jednoduše bojovat a vítězství se přiklonilo na naši stranu.

Ze začátku sezóny vám nešly přesilovky, naopak oslabení jste měli nejlepší v celé soutěži. Čím je to zapříčiněno?
Dříve jsme přesilovky téměř netrénovali, teď se na ně zaměřujeme trochu více a začínají nám v nich padat góly. Tudíž nějaké zlepšení zde je. A oslabení? Bojujeme, blokujeme, snažíme se hrát. Nijak se na ně nepřipravujeme, jednoduše to vyplyne ze hry, je tu hodně obětavých kluků, kteří se nebojí lehnout si do střely a odmakat to pro tým. Nikdo nehraje na sebe, že chce dát v oslabení gól, prvotně to chceme celé ubránit.

Několik vašich zápasů dospělo až do prodloužení nebo do nájezdů, v nich jste ale většinou odešli jako poražení. Dá se to natrénovat, nebo je to loterie? Popřípadě jsou zde i jiné výrazné nedostatky?
Jde o to, že my vždy jedeme například tři na jednoho, šanci neproměníme a záhy obdržíme z brejku gól. Samozřejmě to svým způsobem loterie je. My se však na tom pokusíme zapracovat, jelikož je tu možnost, že to bude hrát ve vyřazovacích částech velkou roli. Každý tým má nějaké nedostatky a v některých zápasech se to projeví. Myslím si však, že právě teď nám to šlape tak, jak má.

Svoji šanci dostali v juniorce i někteří dorostenci. O čem to svědčí?
V dorostu je spousta šikovných hokejistů, z nichž někteří oblékají i reprezentační dres, tudíž zaslouženě dostali svoji šanci a ti, co se jí zhostili, jak měli, si vysloužili svými výkony místo v juniorce. Mnoho z nich chodí i na přesilovky nebo do prodloužení, je nerozumné stavět někoho, kdo nemá formu. Naopak ten, kdo má dobrou fazónu, by měl hrát častěji.

Teď vás čeká DHL Superpohár. Jaká jsou vaše očekávání a co říkáte na vaši skupinu?
Musíme určitě zvládnout skupinu a dostat se do vyřazovacích bojů. Protože k čemu by nám byl pohár, kdybychom skončili sezónu už v únoru? To nikdo z nás nechce. Pokusíme se, aby naše sezóna byla co nejdelší. Podle mě je naše skupina celkem těžká, protože i ti soupeři, kteří skončili vespodu tabulky, nás vždy dokázali velmi nepříjemně potrápit. Některé týmy si navíc stahují zpátky hráče z Chance Ligy. Budeme muset každý zápas vybojovat, jako bychom hráli od nuly.

Jak jste zmínil, hraje se od nuly, formou skupiny. Byl byste raději, kdyby se rovnou přešlo do vyřazovacích bojů?
Asi ne, takhle se alespoň pořád o něco hraje. Kdybychom měli šest bodů a pak vyhráli dva zápasy, tak bychom mohli polevit v domnění, že už to vyhrajeme, takhle je to vyrovnané. Na druhou stranu je trochu nespravedlivé, že poslední tým, který celou sezónu prohrává, se může dostat do play off.

Jak byste se chtěli v play off prezentovat?
Určitě fyzickou hrou, bojovností, ale i dobrým hokejem – což když se nebude dařit, tak to alespoň ubojovat. Nejde o to, jestli budeme mít milión přihrávek nebo jednu. Nikdo nebude mít nic jistého, každý bude muset bojovat na maximum. Nikdo nebude koukat na to, že jsme skončili první, teď jsme opět na stejné startovací čáře. My se pokusíme opět doběhnout tento závod jako první.

Na vašem úspěchu mají také, kromě vás, lví podíl i všichni členové realizačního týmu.
Bezesporu! Myslím si, že to všechno perfektně sedí. Nejenom hlavní trenér, ale i asistenti, i kondiční trenér nás připravuje výborně. Všichni trenéři spolu debatují, radí se, co by pro nás bylo nejlepší. Všechno funguje, jak by mělo. Bez nich bychom to nemohli dotáhnout až sem.

Všichni hráči máte jistě velkou rodinnou podporu, navíc když se vám teď daří. Jak je to u vás?
Přišla se na mě podívat přítelkyně. Já nejsem odsud z Hradce, ale ze Šumavy, takže rodiče to mají trochu dál. Ale věřím, že teď ve vyřazovacích fázích budou jezdit a uvidíme všichni spolu, jak to celé dopadne. Těším se!