Tým letos funguje. Na ledě i mimo něj, těší Radka Smoleňáka
Radek Smoleňák v nedělním střetnutí sdílel místo v jedné šatně s šestnáctiletým dorostencem Pavlem Šimkem, jenž tak mohl posbírat zkušenosti i od svého kapitána. Ten se výraznou měrou podílel na vítězství nad litvínovskou Vervou. Už ve 25. vteřině totiž otevřel skóre utkání a ve 47. minutě pak bekhendovou střelou srovnal na 3:3, čímž spoluhráče nastartoval k obratu. „Ani nevím, jak tam gól spadl. Jen jsem to hodil na bránu,“ komentuje svoji čtvrtou letošní branku hráč s číslem 70.
Radku, prohrávali jste 1:3, ale dokázali jste zápas otočit. Jak byste zhodnotil nedělní duel? Měli jsme dobrý start. Myslím si, že první třetina byla od nás dobrá. Nevím proč, ale od druhé periody jsme s nimi začali hrát hokej nahoru dolů. To je přesně to, co Litvínov chce. Pro ně je to voda na mlýn, když s nimi chce soupeř létat. Umí to dobře potrestat, takže po právu vedli 3:1. Posledních pár minut jsme měli pár dobrých střídání, ze kterých pramenil gól. Před třetí třetinou jsme věděli, že do toho musíme ještě víc hrábnout, být trochu agresivnější, ale hlavně vyhrávat osobní souboje. My jsme je před tím ani neprohrávali, protože jsme do nich ani nechodili. Snažili jsme se to změnit a týmovým výkonem zápas otočili, za což jsme moc rádi.
Jak jste spokojený s osobním výkonem? Dal jste dvě branky, šance byla i na hattrick... Jsem rád, že jsem se po relativně dlouhé době opět trefil. Ani nevím, jak tam druhý gól spadl. Jen jsem to hodil na bránu. Všichni ví, že my nejsme tým o jednom hráči. Každé utkání může dát góly někdo jiný. Tentokrát jsme dali branky já a Jordi (Perret), ostatní kluci měli také šance. Musíme hrát týmově, ne vždycky se nám ale povede obrátit nepříznivý výsledek. Bohužel těch zápasů, kdy prohráváme, je docela dost. Snažíme se to obrátit i díky charakteru, ale musíme se toho vyvarovat.
Vloni jste Vervu porazili sedmkrát. Dodá vám to sebevědomí, když musíte utkání otáčet? Na to člověk vůbec nemyslí. Všichni v extralize ví, že v Litvínově na ně nečeká jednoduchý zápas, nikdo sem nejezdí rád. Ani cesta do tohoto města není úplně ideální. O to více si pak tým cení, když odtud odveze tři body.
Celkově je to ale devátá výhra s tímto soupeřem v řadě. Čím to je, že se vám proti Chemikům tak daří? Vůbec nevím, asi je to úplňkem nebo je vždycky nějaké dobré souhvězdí (směje se). Já jen doufám, že proti nim budeme sbírat body i nadále.
„Mám radost, jak tým letos funguje. A to jak na ledě, tak i mimo něj.“
Ve třetí třetině jste soupeře prakticky k ničemu nespustili, co se zlepšilo? Máme hokej založený na náročnosti a pohybu. Víme, že jejich tým je hlavně o dvou hráčích – o Viktoru Hüblovi a Františku Lukešovi, kteří Litvínov táhnou už nějaký ten pátek. Když tyto dva kluky pohlídáme, tak je jejich tým překvapený, že jim to tolik nejde. Kdokoli sem přijede, je musí pohlídat, hrát na ně tvrdě a vytřískat z toho maximum.
Váš tým jede na vítězné vlně, zaznamenali jste čtvrtou výhru v řadě... Body ze začátku sezóny se samozřejmě počítají. Jsme za ně moc rádi a bereme je s obrovskou pokorou. Moc dobře ale víme, že někdy jsme body získali s odřeným zadkem a někde je poztráceli naší vinou, takže spoustu věcí musíme ještě doladit. Každopádně mám velkou radost z toho, jak tým letos funguje. A to jak na ledě, tak i mimo něj. Jaký máme charakter. Týmovost musí být vidět i z hlediště. Doufám, že nám to vydrží.
Podařilo se vám vrátit ke hře, kterou jste hráli dříve pod Tomášem Martincem? Už jsem to říkal dříve. Náš tým je poskládaný tak, aby kluci co nejlépe zapadli do systému. Trenéři ho ušili na míru právě pro tým, který máme. Někteří trenéři se snaží hrát nějaký systém s týmem, který pro něj není úplně ideální. My věříme našemu realizačnímu týmu a jeho taktice. Když jako celek hrajeme pohromadě, musí to být znát.