Trenéři chtějí vidět hlavně morál, hodnotí soustředění Jakub Lev

Jakube, jak moc máte nebo nemáte rád letní přípravu?
Není to úplně příjemná část sezóny, ale všichni víme, jak moc je důležitá. Pak se z ní celou sezónu žije. Snažím se tedy svědomitě a poctivě připravovat, abych na tom byl dobře a abychom kvalitně vykročili hned na začátku na ledě.

Poupravil jste vaši individuální přípravu nějak oproti minulým letům?
Něco malého jsem změnil. Začal jsem dělat trošku jiné věci, abych byl rychlejší. Takže se soustředím na dynamiku a sílu. Doufám, že to na ledě bude vidět (usmívá se).

Liší se nějak vaše příprava od té, kterou absolvuje celý tým?
Je to hodně podobné. Ale máme to v takových blocích, že například tři týdny se věnujeme jedné části, třeba jedeme hodně objem, pak zase jiné. Máme takové čtyři bloky a k těm směřujeme hlavní náplň tréninků. Trénujeme celkově ve třech, ještě s Jardou Kracíkem, který jde do Litoměřic, a Markem Mazancem. Ale ten to má samozřejmě trošku odlišné tím, že je gólman. Základ přípravy je vždycky stejný, jen některé cviky jede jinak, tak jak potřebuje.

Nyní jste se připojil k týmu během soustředění. Jak se vám tu líbí?
Byl jsem tady už loni, takže jsem věděl, do čeho jedu. Myslím, že je to tady úplně pohodové, poklidný hotel a moc hezký areál. Je tu fotbalové hřiště, tenisové kurty, bazén, posilovna... A všechno to střídáme. Zkrátka nic nám tu nechybí, je tu všechno, co potřebujeme. Jsem také rád, že po dlouhé době vidím kluky.

Takže jste po delší době zase rád takhle v kolektivu?
To asi jo, ale já to mám s individuální přípravou tak, že si přes léto celkem rád odpočinu od týmu a toho dennodenního režimu v kabině. A tím se na to na konci července těším daleko víc, než kdybych v tom byl v létě deset nebo jedenáct týdnů. Ale určitě je to tu dobré, s klukama pokecáme. Hodně z nich se teď narodily děti, takže máme co probírat (usmívá se).

Soustřední byla pořádná dřina, že? Měli jste toho na programu celkem dost...
Na soustředění chtějí trenéři vždycky vidět, že hráči mají morál. Trénink tedy není zaměřený na nějakou extra konkrétní činnost. Ale spíš na to, aby hráči ukázali morál, že to zvládnou, že se dokážou kousnout přes závit. A myslím si, že i trenéři si to v létě takhle testují. A jestli to je těžký? Prostě vyndáme mozek z hlavy a odběháme, co je potřeba (směje se). Potom zase mozek nasadíme a jedeme dál.

V Ústí jste odehráli mimo jiné tenisový turnaj, který ovládl Michal Tvrdík. Jak mu to podle vás šlo?
Tak to se musíte zeptat jeho, ale myslím, že je rád, že jsme hráli jen na dva sety. Protože třetí už by nezvládl (směje se). Tvrďa má celkově výborný forhend, stojí úplně na straně, aby mu to nešlo dát do bekhendu. Ale hraje fakt dobře, nekazí, umí zaútočit a navíc dobře běhá. Bylo těžké proti němu hrát.

Dostal jste se do finále, z hráčů jste na tom tak byl nejlépe. Kdo z kabiny vás prověřil nejvíce?
Výborně hrají Zdenda Čáp a Peťa Koukal, ti hrají fakt dobře, překvapili mě. Jsem ale rád, že jsem mezi hráči vyhrál. S tím jsem sem jel, abych řekl pravdu (usmívá se). Tenis mám totiž rád, celé léto ho chodím hrát, třeba dvakrát týdně. Máme v Plzni takovou neregistrovanou ligu, jmenuje se "Davis Cup" a my jsme letos postoupili do druhé ligy, a tak hrajeme s těžšími soupeři. Ale držíme se statečně. Takže já chodím hrát, baví mě to a myslím, že je to ideální doplněk k tréninku.

V Ústí nad Orlicí jste si zahráli na antuce, tedy povrchu, na kterém se hrálo i nedávné French Open. Koukal jste se?
Sledoval jsem. A stihl jsem zrovna večerní zápas Djokoviče s Nadalem a musím říct, že to bylo neskutečné. To co předvádí, to je paráda. My se tady snažíme hrát ten sport, ale oni dva ho dovádí úplně k dokonalosti.

Na Roland Garros se vytáhly také české dívky – Barbora Krejčíková s Kateřinou Siniakovou. Ty jste také sledoval?
Už dlouhodobě sleduju české holky, máme v TOP 100 třeba deset holek, což je unikát, na to jak malá země jsme. A tím, že manželka dlouho hrála tenis na takové poloprofesionální úrovni, tak mi k tomu vždycky řekne nějaké detaily, takže o to víc mě to baví sledovat. Hlavně jim ale fandím, protože to je neskutečný úspěch, to co předvádí.

Takže kdybyste nehrál hokej, živil byste se tenisem?
To asi ne. Tenis by mě bavil, ale nevím, jestli by mi to úplně šlo na vrcholové úrovni. Kdybych si měl vybrat sport, tak mě vždycky bavila házená. Tu jsem hrál až do nějakého dorostu tak, že jsem ji střídal s hokejem. Českou házenou jsem hrál do pětadvaceti, ale teď už to nejde stíhat.

Jaký vás čeká program v následujících dnech a týdnech?
Teďka až se vrátíme, tak si trochu po soustředění odpočinu. Mám tam ještě jeden týden se svým kondičním trenérem, další týden mám do středy. A ve čtvrtek pak máme testy v Hradci Králové. A v sobotu odjíždíme na dovolenou do Rakouska, na pět nocí. A potom už se začnu připravovat a balit věci do Hradce. Nabral jsem tady v Ústí výborné VO2, což se bude hodit při testech, s čímž náš kondičák určitě souhlasí (usmívá se na procházejícího Michala Tvrdíka).