Síla týmu tkvěla v soudržnosti, ví Tomáš Martinec a vyhlíží CHL

Pane trenére, jak byste zhodnotil uplynulý ročník? Byl z vašeho pohledu úspěšný?
Pořád nad tím ještě přemýšlím... Samozřejmě si sezónu dosud vyhodnocuji a analyzuji. Bavíme se tu o nějakých osmi měsících a já si myslím, že ročník to byl skvělý. Kluci pracovali v dlouhodobé části už od přípravy výborně. Hráli na maximum svých možností a odvedli úžasnou práci. Pochopitelně jsme všichni doufali, že přejdeme přes čtvrtfinále a Boleslav vyřadíme, což se však nestalo a doteď jsme z toho všichni zklamaní. Udělal se ale kus práce a je na co navazovat.

Jak se dařilo udržet hráče neustále motivované? Body vám na kontě rychle naskakovaly, byl pak problém některé duely nepodcenit?
Vždy je vše jednodušší, když se daří nejen herně, ale i výsledkově. Kluci brzy začali věřit systému, který jsme chtěli hrát a díky tomu bylo vše snazší. V sezóně se nám naštěstí vyhýbala větší zranění krom Lukáše Cingela a Petra Kaliny, které postihlo. Jinak ale tým držel pohromadě. Někdy jsme sice měli i štěstí, ale v celém ročníku jsme neprošli vážnější krizí a i díky tomu byla sezóna úžasná.

V čem tkvěla vaše největší síla?
Jednoznačně v soudržnosti týmu a ve vyrovnanosti všech pětek. Nikdy to nebylo o jednom hráči a každý hokejista měl svou roli a byl důležitý pro mužstvo. Takže především v tom.

Pomohlo k tomu i ustálení sestavy? Na soupisce jste moc jmen neměnili…
Souvisí to samozřejmě především se zraněními a nemocemi. Kádr sice nebyl kdo ví jak široký, ale i díky tomu jsme mohli hrát víceméně pořád v podobné sestavě. Nebyl ani důvod dělat v ní nějaké zásadní změny. Většinou jsme měli nějaké dvojice celou sezónu pohromadě a v pětkách se dělaly jen drobné úpravy. To bylo důležité pro jejich souhru a celkově pro klima v kabině.

Nastalo v průběhu základní části vůbec nějaké období, kdy jste byli nervóznější z výsledků?
Zaplaťpánbůh jsme žádnou větší krizi neměli. Vždycky je strašně důležitý začátek sezóny. Pokaždé je nutné chytit start ročníku, aby se tým uklidnil, a to se nám povedlo. Byť jsme první zápas prohráli, tak výkon v něm nebyl vůbec špatný a poté se nám podařilo zvládnout úvod skvěle po výsledkové stránce. Tým pak postupně začal věřit tomu, co chceme hrát, získal důvěru v systém. Takže si nevzpomínám, že bychom měli nějaké těžké období. Zní to všechno hrozně snadno, ale ono to tak není. Žádné utkání nebylo jednoduché a žádný protivník nebyl lehký. Spoustu střetnutí bylo těsných a mnoho jsme jich obraceli až v závěru. Nikdy to nebylo tak, že by se nějaká výhra uhrála sama, takže tým neměl šanci, aby se nějakým způsobem uspokojil a sundal nohu z plynu. Každý duel jsme museli o body tvrdě bojovat, čehož si mančaft byl vědom. A za to musíme klukům poděkovat, že skvěle pracovali celou sezónu a tím si šli za výsledky, které přišly.

Odměnou pro vás byl Prezidentský pohár, jak si ho považujete a jak na jeho zisk vzpomínáte?
Cením si toho strašně moc, protože to byl výsledek dlouhodobé práce. Kluci utvořili skvělý tým, v kabině bylo senzační klima. Pracovní morálka byla úžasná jak na tréninku, tak v zápasech. Byť, jak už jsem řekl, jsme měli někdy štěstí, ale to přeje připraveným. Mužstvo šlapalo parádně, takže na sezónu budu vzpomínat rád, protože si výsledku strašně cením. Pochopitelně z play off se musíme poučit do dalšího ročníku, z něj jsme zklamaní. Ale jinak budu na ten ročník vzpomínat v dobrém.

Kde hledat příčinu neúspěchu právě ve vyřazovací části?
To je těžká otázka a není na ni jednoduchá odpověď, těch věcí je tam víc. Play off může být strašně rychlé. Najednou je potřeba všechny důležité faktory pro to, aby byl člověk úspěšný, nacpat do jediného týdne. Nechci být alibista a vymlouvat se na to, ale někteří hráči si těsně před play off i v jeho průběhu prošli těžkou virózou a ne všichni byli stoprocentně zdravotně v pořádku. Taky se nám ve druhém utkání zranil gólman číslo jedna, kterého jsme speciálně pro tuhle příležitost přivedli. To jsou fakta, která to ovlivnila. Ale podstatné je to, že jsme to nezvládli mentálně, byť o výsledku rozhodovaly naprosté maličkosti. V podstatě jsme tři utkání prohráli v prodloužení. Určitě si nemyslím, že bychom byli v těch zápasech horší než Boleslav. Ale šli jsme do série jako velcí favoriti, vítěz základní části a trošičku na nás ten tlak a povinnost vyhrát dolehly. To nás pak v klíčových momentech svazovalo a kvůli tomu jsme byli o kousek pozadu v rozhodujících chvílích.

Kde se série lámala? Bylo to ve druhém utkání při pětiminutové přesilovce a ve třetím při nájezdu Aleše Jergla?
To už je teď všechno jenom teorie, můžeme se domnívat a říkat si coby kdyby. Ale určitě to byly jedny z těch zásadních momentů. Druhý domácí zápas jsme skvěle rozehráli a měli ho dotáhnout do vítězného konce. Kdybychom v té přesilovce dali na 3:0 a pak nedostali dva rychlé góly, tak by ta série byla možná úplně jiná. Ale to už je kdyby. Druhý zápas byl zpětně z našeho pohledu opravdu klíčový.

Nebylo to frustrující prohrát třikrát až po základní hrací době, když se série hraje na čtyři zápasy?
Ano, samozřejmě. Ale o tom je play off. Víte, že celoroční práce je náhle vtěsnaná do jediného týdne a to je na tom to nejtěžší. Je nutné být psychicky odolný a ustát tlak. Jak je vidět, nám se to nepodařilo, nezvládli jsme roli favorita, ačkoliv se ve vyřazovací části všechny tyhle věci mažou a pak je úplně jedno, jestli byla Boleslav jedenáctá po základní části. Do čtvrtfinálové série vstoupila rozehraná a s obrovskou euforií po výhře nad silnou Plzní. V tu chvíli oproti nám, kteří jsme na to čtrnáct dní čekali, byla v lehké výhodě. Rozhodovaly maličkosti, ale o nich hokej je.

Díváte se už do budoucna? V čem bude tým pro další sezónu jiný?
Nejzásadnější je, že budeme mít nového brankáře – Jana Růžičku, který je mladý a ctižádostivý. Od něj tedy budeme znovu začínat, protože jeho post je nejdůležitější. Věřím, že to bude gólman, který se jednou třeba stane opravdu klíčovým mužem v Mountfieldu HK.

Jak vnímáte změny v obraně?
Na vlastní žádost tady skončil Radim Šalda, který odešel do Litvínova. Chtěli jsme tedy přivést beka, který vyztuží naše defenzivní řady, tím je River Rymsha. Je to skvělý bruslař s výbornými fyzickými parametry, takže myslím, že jsme přivedli výborného hráče do ofenzívy a zároveň silného důrazného hokejistu směrem dozadu.

A útok? Tam nebudete moci spoléhat na Ahtiho Oksanena...
Jeho nahradit bude nejtěžší. Jsem ale rád, že se vrací hradecký odchovanec Radovan Pavlík a rovněž jsem si moc přál, aby z Liberce přišel Marek Zachar. Chtěli jsme posílit tým na všech postech a zároveň ho trochu omladit. Naším cílem je předvádět opět hokej, který bude především bavit lidi. Současně to musí být styl, který bychom chtěli oproti loňskému zase ještě o kousek zrychlit. Na druhou stranu víme, že bychom potřebovali ještě přivést produktivního hráče, který by nahradil Ahtiho. Taky bychom rádi získali důrazného silového forvarda. Ale uvidíme, zda se to podaří.

Ke změně dochází také v realizačním týmu. Jaký bude bez Ladislava Čiháka?
Nedá se nic dělat, takový je hokejový život. Láďa dostal nabídku na post hlavního trenéra v Boleslavi a rozhodl se ji využít, což se dá pochopit. Jsem rád za to, že tady celý ročník byl. Myslím, že odváděl skvělou práci. Realizační tým bychom rádi zase zkvalitnili. První změnou je, že ho rozšíří Bohdan Višňák, který bude při ruce kustodům a vedoucímu mužstva, a Filip Luňák, jenž bude vypomáhat u gólmanů. Uvidíme, zda se ještě podaří přivést někoho dalšího, kdo by nám pomohl.

Jaká bude příprava na příští sezónu?
Na led půjdeme ve druhé polovině července. Chtěli bychom sehrát většinu přípravných utkání se zahraničními týmy, abychom byli co nejlépe připravení jak do Champions Hockey League, která startuje hned začátkem září, tak do extraligy. V tuhle chvíli jsem velice rád, že budeme moci absolvovat prestižní turnaj v Kitzbühelu v polovině srpna.

Jak se vůbec těšíte na Ligu mistrů?
Jsem šťastný, že ji budeme hrát, protože si myslím, že je to skvělá zkušenost a prestižní konfrontace s nejlepšími týmy v Evropě. Uvidíme, koho nám přidělí los do základní skupiny, ale určitě se na to připravíme co nejlíp a budeme chtít postoupit dál.

Máte nějaké přání, koho byste chtěli do skupiny?
Celkem chápu, že Aleš Kmoníček se při odpovědi na tuhle otázku zmiňoval o cestování, protože zaprvé Liga mistrů začíná krátce před extraligou a zadruhé se základní skupina dohrává již v průběhu domácí soutěže. Takže cestování bude důležité a bylo by skvělé, kdyby ty štace byly v nějaké dojezdové vzdálenosti akceptovatelné i pro naše fanoušky. Protože když si vzpomenu na výjezd vlakem do Grazu, tak to byl úžasný zážitek a bylo by parádní, kdybychom to s nimi mohli opět spojit. Co se týče týmů, uvidíme, jak los dopadne. Všichni máme ještě v živé paměti finálovou konfrontaci se švédskou Frölundou, která Champions Hockey League několikrát vyhrála. Určitě bych si zase přál mužstvo, jako byla ona, od kterého nabereme další cenné zkušenosti a které bude atraktivní pro diváky. Aby nás i hráče zase posunulo o kousek dál.