Reprezentace? Nemohl jsem tomu uvěřit, přiznává Nicolas Bureš
V prvním měsíci nového roku se další hokejista Královských lvů dočkal pozvánky do reprezentačního dresu. Mladší dorostenec Nicolas Bureš si svými výkony už delší dobu říká o pozici ve starším dorostu, nyní však dostal příležitost také od trenérů národního výběru hráčů do šestnácti let. Bureš se v lednu představil na jednodenním kempu v Prostějově a jak sám prozrazuje, může se v této sezóně ještě těšit na některý z mezistátních zápasů. „Trenéři říkali, že kdo tam je, určitě se dostane na nějaký turnaj,“ hlásí s nadšením urostlý bek.
Jak ses dozvěděl o své nominaci?
Přišel jsem večer z tréninku, kluci už něco naznačovali, že jsem byl na facebooku. Já jsem tomu nevěřil. Pak jsem vyšel ven, čekal tam na mě táta... Jenom mi podal ruku a pogratuloval, že jsem v reprezentaci.
Co se ti honilo hlavou?
Nemohl jsem tomu uvěřit. Říkal jsem si, že to není pravda.
Jaký byl program vašeho jednodenního kempu?
Já jsem přijel do Prostějova už den předem, abych se vyspal. Bylo to na konci týdne, ve kterém jsem nastoupil do čtyř zápasů. Táta mi ještě udělal večer masáž.
Ráno v devět byl nástup na stadionu. Přijeli jsme, šli jsme si na chvíli zakopat a potom na led. Měli jsme dva tréninky, každý byl na hodinu a čtvrt. V prvním nás rozdělili na obránce a útočníky, ve druhém jsme nacvičovali situace jeden na jednoho, dva na dva a podobně.
Znal ses už s některými dalšími hráči, kteří byli pozvaní?
Ano, už jsem se znal se dvěma, se kterými jsem byl v roce 2008 na turnaji v Kanadě.
Co vám řekli trenéři na závěr?
Říkali, že kdo tam je, ten se určitě dostane na nějaký turnaj. Buď do Ruska, do Chomutova nebo na dva přátelské zápasy na Slovensko. Rusko teď nevyšlo, ale určitě ještě někam pojedu.
| Statistiky Nicolase Bureše v probíhající sezóně | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Tým | Z | G | A | B | +/- | TM |
| Královští lvi – starší dorost | 12 | 0 | 1 | 1 | -1 | 14 |
| Královští lvi – mladší dorost | 20 | 5 | 11 | 16 | +11 | 120 |
Jak vůbec vypadaly tvé první hokejové krůčky?
Můj táta také hrál a k hokeji mě dostal právě on, v pěti letech mě dal na brusle. Jinak se dá říct, že všechno mě v hokeji naučil pan Luštinec.
Když se ohlédneš za svými výkony v této sezóně, máš pocit, že sis nominaci zasloužil?
Tahle sezóna je z mého pohledu oproti minulým hodně povedená. Na konci té loňské se mi už začalo dařit, a teď na to myslím navazuju.
Co říkáš na dosavadní průběh sezóny mladších dorostenců? Asi je pro vás nejtěžší vyrovnávat se s neustálou marodkou...
Ano, je to těžké. Skládáme tým i z hráčů osmé třídy, je ale pravda, že mladí kluci jsou dobří. Sezóna je pro nás náročná, není to ono, co jsme čekali. Chtěli jsme útočit na první dvě pozice. Ale co se dá dělat.
Ačkoli ještě patříš do mladší kategorie, často už naskakuješ i za starší dorost. Jak takový program zvládáš?
Je to náročné, zvlášť když hraju třeba tři zápasy týdně. Když jsem hrál dokonce čtyři, v tom čtvrtém už jsem nemohl, skončil jsem po první třetině. Člověk je často unavený.
Myslíš, že už máš na to, abys hrál ve starším dorostu pravidelně?
Ze začátku to pro mě bylo těžké, nebyl jsem si moc jistý. Ale pomalu už získávám jistotu a myslím, že se se staršími kluky vyrovnávám.
