Rastislav Dej: Je to stále dokola, nedáváme góly
Ještě před začátkem utkání se Hradeckým přihodila nepříjemná situace, kterou však vzali s humorem. Porouchaný klubový autobus totiž musela nahradit městská hromadná doprava Karlových Varů. To však bylo ze svátečního dne to jediné, co mohlo vyvolat úsměv na tváři svěřenců Petera Draisaitla. V samotném utkání totiž padli i přes množství šancí 1:2 a prohráli tak již deváté venkovní klání v řadě. Mrzet je může hlavně velký počet nevyužitých přesilových her pět na čtyři, které měli k dispozici. Toho si je vědom i bývalý hráč Karlových Varů, který se Západočechy zažil dokonce titul v roce 2009, Rastislav Dej.
Samotný zápas pro vás asi nedopadl podle představ…
Samozřejmě, že ne. Nemůžeme být spokojeni, když jsme neodvezli ani jeden bod. Šance z naší strany tam určitě byly, myslím si, že docela nám i šly nohy, bruslilo se dobře. Akorát, že hokej se hraje na góly, a s tím máme dlouhodobý problém – góly nedáváme. Je to stále dokola. Musíme prostě chtít víc. Nevím, jestli to není tím, že už moc chceme, ale musíme zůstat při tom. Dobré je, že se do šancí dostáváme, ale je třeba je proměňovat. Je to škoda, bylo tam i dost přesilovek a mrzí nás to. Sami si hloupými chybami zápas pokazíme. Budeme muset zabrat doma.
Měli jste k dispozici deset přesilových her, což je docela hodně, ale prosadili jste se akorát při početní výhodě pět na tři…
Ano, jak už jsem říkal, šance tam byly, bylo tam dost přesilovek. Dostaneme se do pásma a jsou tam i nějaké ne vůbec zlé náznaky, jenom střely nedorazí až do brány a my nechodíme před gólmana, necloníme. Nevím, čím to je, už se tím zaobíráme dlouho. Ale je třeba jít do dalšího zápasu s tím samým, a ještě více to tam zkusit protlačit do brány. Musí to přijít. Poslední zápas doma s Pardubicemi nám to celkem šlo, myslíme si, ale proti Varům to tam nenapadalo. Mrzí nás to, útočníci musí víc pracovat před bránou. Jak jsem říkal, nebylo to úplně zlé, ale hraje se na góly a Energie dala o jeden víc.
Ve druhé třetině, hlavně ke konci, jste několikrát nechali otevřená okénka v obraně, čím si to vysvětlujete?
Přišla pasáž, kterou jsme hráli s tím, že chceme rozhodnout zápas. Snažili jsme se víc tlačit dopředu, a vznikly tam nějaké chyby. Bylo to ve středním pásmu, kde my, útočníci, ale ani beci, nesmíme puky ztrácet. Z toho potom pramenily ty chyby a Vary měly dost přečíslení. To znamená, že určitě musíme vždy bránit ve třech a myslet i dozadu, hlavně venku. Tak můžeme uspět. Ve druhé třetině jsme Varům dali dost šancí, hlavně z brejků. Tato pasáž nás mrzí a ta nám prohrála ten zápas.
Když odbočíme od hokeje – k utkání jste museli dojet za využití autobusu Karlových Varů pro městskou hromadnou dopravu. Co se stalo?
Náš autobus se nějak pokazil, nevím přesně, o co šlo. Už jsme byli kousek před Vary, tak pro nás dojela městská hromadná doprava, půlhodiny zdržení. Ale to k tomu patří, stane se.
Brali jste to s humorem? Museli jste třeba překládat výstroj?
S humorem. Naštěstí jsme přijeli trochu s předstihem, takže za pět minut se to přeložilo a jeli jsme dál.