Radovan Pavlík: Pohádku jsme proměnili v realitu. Teď chceme urvat medaili!

Radku, kolik jste svému postupu dávali procent po zápase na Kometě, když jste v sérii prohrávali 0:2?
Hodně málo. Ale s klukama jsme si řekli, že v sobotu budeme hrát, jako by to byl náš poslední zápas. Že do toho dáme všechno a budeme hrát na 150 procent. Tak jsme přistoupili i k nedělnímu zápasu. A ono to zase vyšlo!

Myslíš, že naopak výkony Komety šly o víkendu dolů?
Přišlo mi, že už moc nemohli. Bylo to vidět, když jsme odcházeli do kabin před prodloužením. Před víkendovými zápasy jsme věděli, že musíme zlepšit hru do těla, a ony jim síly už ubývaly. Měli toho dost, někteří jejich kluci hrají taky za starší dorost. My jsme byli dobře fyzicky připraveni.

A bylo na tom podle tebe soupeř „hokejově“ lépe?
Říká se, že byli hokejově lepší, ale na to se historie neptá. Prostě jsme hráli jako tým a nějak jsme to umlátili. Oni podle mě hráli jako jednotlivci. Když jsme se k nim dívali, někdy se i docela hádali, že si třeba nenahráli.

Před koncem základní části se hodně spekulovalo o tom, který soupeř by byl ideální. Nakonec se ale ukázalo, že opravdu rozhodlo něco jiného – výhoda domácího prostředí.
Určitě to bylo důležité. Věděli jsme, že o víkendu budeme mít na své straně domácí publikum a že nás rodiče a fanoušci přijdou podpořit. Jsme strašně moc rádi, že nám pomohli! Za stavu 0:2 už málokdo věřil, ale my jsme si pořád opakovali, že to před svými fanoušky zkusíme změnit. Všude se psalo, že by to byla pohádka, a my jsme tu pohádku proměnili v realitu.

Situaci jste měli ztíženou i tím, že vám vypadli tři hráči. Změnilo se ve vaší hře něco?
Jeden nemohl hrát kvůli zranění, dva měli stopku kvůli trestům. Ale věděli jsme, že když to urveme, budou moci hrát na mistrovství a Štěpa (Matějček) už v neděli. Prostě jsme to chtěli umlátit i bez nich a bylo jedno, jak. Trenéři nám říkali, že 1:0 je taky hokejový výsledek a stačilo by to.

Tobě se podařilo rozhodnout prodloužení v sobotu i v neděli. V téhle disciplíně se ti očividně líbí...
Když se mi to otevřelo, proč bych nevystřelil. Kluci mi říkali, že když jsem kapitán, tak ať se ukážu (směje se). Štěpa Matějček mě v kabině prosil, ať to ukončím, protože nechce nájezdy. Ale ty nechtěl nikdo. Padlo mi to tam v obou zápasech, za to jsem samozřejmě rád.

Oba góly šly do horního koutu branky, kam jste vůbec rádi stříleli. Říkali jste si, že to bude na brankáře Komety platit?
Gólman je dvoutisícovka a je malý, takže nahoře měl strašně moc místa. Ale zase měl i rychlou lapačku. Takže jsme věděli, že když si klekne a vystřelíme na vyrážečku, spadne to tam.

Naopak vaším hlavním hrdinou byl brankář Tomáš Vomáčka, který o víkendu pustil ze 78 střel jeden jediný gól. Hlavně v neděli měl ještě za nerozhodnutého stavu několik famózních zákroků. Dalo by se říct snad i jeho životní zápas...
Šlo mu to i na olympiádě dětí a mládeže. Uvidíme, třeba se nám na mistrovství zadaří a jeho životní zápas přijde tam!

Do Zlína si to pojedeme hlavně užít

Vašimi soupeři na mistrovství republiky budou postupně Sparta, Zlín, Plzeň, Jihlava a Třinec. Jaké máte podle tebe naděje?
Myslím, že máme lepší partu než všichni ostatní. I trenéři Brna říkali, že málokdo hraje takhle jako tým a že máme velkou šanci tam uspět.

Turnaj se hraje skupinovým formátem, každý s každým. Pět zápasů během pěti dnů. V semifinále jste sehráli za stejnou dobu čtyři utkání, takže jste si ukázali, že se to dá po fyzické stránce zvládnout?
Každý hráč, který jde na led, musí dát do střídání všechno. I když tam třeba někdo nechodí tak často. Jsme tým a musíme to zvládnout společně. V posledních dvou zápasech jsme si na třetí třetinu a prodloužení brali pasty, abychom do sebe dostali rychlé cukry a měli energii až do konce.

Zažil už někdo z vás větší zápasy, než které vás nyní čekají?
V žákovských kategoriích jsme taky jednou byli na mistrovství republiky, tam jsme skončili myslím šestí. Takže někteří už s tím mají zkušenosti. Pro ročník 99 to ale bude něco nového. Byli aspoň na olympiádě, kde si to trochu vyzkoušeli. Ale myslím, že když budeme hrát jako o víkendu, tak tam medaili urveme.

S čím tedy do Zlína pojedete?
Chceme urvat medaili, ale pojedeme si to hlavně užít. Už na play-off jsme si chtěli vzít saka a trenéři říkali, ať si je vezmeme kdyžtak až na republiku. A ten sen se nám splnil! Vezmou si je i trenéři, takže tam budeme opravdu jako tým.

Všichni kompletně sladěni...
Budeme mít saka, bílé košile a červené kravaty. Ještě jsme trenérům řekli, jestli by nám nemohli sehnat na sáčka malé znaky Královských lvů.

Navíc je hodně symbolické, že budete hrát právě ve Zlíně, s nímž bojuje A-tým ve čtvrtfinálové sérii.
Je to souhra náhod, samozřejmě jsme nemohli vědět, že to takhle dopadne. Ale jsme fakt rádi, že už všechno máme za sebou. Teď si odpočineme a půjdeme na to!