Radek Smoleňák: Když člověk chodí do brány, vyhraje jackpot

Radku, zase to nebyly žádné přenádherné branky, ale takové ty urvané, vaše v podstatě standardní, že?
Jasně, takové moje klasiky (směje se). Opravdu musíme stát kolem brány. Já se tam pohybuji celkem často, a tyhle góly v dnešní době padají a rozhodují. Hezkých tref je v lize málo. Na ty tu zas tolik šikovných hráčů není, aby to projeli skrz celé hřiště. Zlepšujeme se v agresivitě před soupeřovým i naším brankovištěm. Jsem rád, že jsme dvě takové branky dali a docílili vítězství. Protože po všech těch zápasech, které jsme prohráli, to byla důležitá výhra. Navíc to byla dohrávka, takže nám ty tři body hodně pomohou.

Jak je těžké být ve správný čas na správném místě?
Jde hlavně o to se tam dostat. Beci jsou strašně silní a všichni se samozřejmě snaží boxovat útočníky ven. Takže tam člověk schytá pár ran, ale věřím tomu, že když tam jde dvakrát, třikrát, tak i když z toho nic nebude, tak přinejmenším udělá prostor pro toho druhého, nebo alespoň nějakou paseku. A když tam bude chodit furt, tak jednou ten jackpot vyhraje (usmívá se).

Jak se seběhla situace u rozhodujícího zásahu, kdy jste otočil svou trefou utkání na 3:2 v prospěch Hradce?
Abych se přiznal, ani moc netuším, jak to tam vypadlo, já se snažil jít do brány a viděl jsem, že jsem trošku před obráncem. Takže jsem do toho plácnul a vstřelil tak důležitý gól.

Dá se za zlomový okamžik považovat kontaktní branka Kevina Klímy na 1:2? Její autor odehrál výborné utkání...
Ano, celá ta pětka, ať už Kevin, Jordann (Perret) nebo Jerglis (Aleš Jergl) hraje v posledních zápasech výborně. Jsem rád, že občas i dávají góly. Ale i když zrovna neskórují, tak odvedou spousty práce, ať už v oslabení, nebo i v pět na pět. Pro nás jsou tak nesmírně důležití a jsem rád i za ně, že jim to tam občas padne, protože si to za svou práci zaslouží.

Je výsledek o to cennější, že jste museli duel otáčet?
Pro nás to bylo důležité utkání. Potřebovali jsme se dostat tam, kde minimálně chceme být, takže po tom vývoji, začátku, kdy jsme prohrávali 0:2, jsou to hodně cenné body. Myslím, že od nějaké 25. minuty se náš styl a hra začínala podobat tomu, co potřebujeme hrát, abychom byli úspěšní v závěru sezóny.

Co se oproti startu střetnutí změnilo?
Myslím, že na začátku tam byly nějaké přesilovky a párkrát jsme ztratili puk na útočné modré, což je to, co rozhoduje, to říká každý. Takže jsme je trošku zbytečně dostali na koně a z toho byly ty branky. Potom jsme puky začali dávat rychle z hokejek, bleskově jsme otáčeli hru, dávali to za jejich beky a to se nám vyplatilo. Byli jsme aktivnější při forčekování a snažili se jim dát naprosté minimum prostoru. Myslím, že to přineslo ovoce a my měli spoustu šancí, takže druhá půlka super.

Znovu jste se přiblížili šestce. Cítíte ještě šanci se do ní dostat?
Já, abych se po pravdě přiznal, na to vůbec nekoukám. Pro nás bylo klíčové teď vyhrát v Litvínově. Máme ale další tři důležitá utkání, kdy hrajeme s týmy okolo nás, ať už to jsou Vary, Olomouc či Zlín. Jsou to celky, se kterými, když neuděláme šestku a půjdeme do desítky, se můžeme pak potkat. Pro nás je nyní zase klíčové další utkání, kdy budeme chtít výkon z Bolky a Litvínova posunout někam dál, nebo ho minimálně zopakovat. Když to vyjde do šestky, bude to super, ale když ne, tak pro nás bude důležité to, abychom v hlavách byli nastavení na ten hokej, který nám vyhraje další zápasy. A ať to dopadne po dvaapadesáti kolech jakkoliv, tak půjdeme proti tomu, koho nám určí.

Jaký by měl tedy váš hokej v závěru ročníku být?
Něco jako hraje Boston (směje se). Především zodpovědný. To je základ všeho. Je mi jedno, jestli vyhrajeme 5:0, nebo jestli budeme mít 200 šancí. Pro nás je důležité, abychom hráli zodpovědně a mohli se jeden na druhého spolehnout, že to tam ten dotyčný nezasekne někde na modré a nebude vymýšlet nějakou úžasnou nahrávku. Od těchhle malých věcí si pak člověk může tu a tam něco dovolit v útočném pásmu. Ale vidíme to každý rok, že v play off dokáže jedna chyba otočit nebo rozhodnout celou sérii. A na to musíme být v hlavách připravení, že nejde o to si něco dokazovat, ale že se tam člověk musí být schopen obětovat pro tým.

Byla po čtyřech prohrách už trochu hustší atmosféra, kdy jste si v kabině jisté věci vysvětlovali?
My si vyříkáváme pořád něco. Celý rok. Minulý zápas byl od nás dobrý, i když jsme ho prohráli. Ta utkání předtím rozhodně dobrá nebyla. To je to, co řešíme. Body jsou ohromně důležité, ale předvedená hra, je, myslím, v téhle části pro naši psychiku i pro to, jak chceme hrát, to nejdůležitější.