Patrik Miškář: Každý o něco hraje. Viróza? Nevymlouváme se

Svěřenci Tomáše Martince si na restart kolotoče nemohli přát horšího soupeře. Bílí Tygři mají momentálně nejlepší formu v Tipsport extralize, navíc se hrálo pod Ještědem, kde to Lvům dlouhodobě příliš nevoní. „Myslím, že první třetinu jsme hráli dobře. Nedostávali jsme se moc před branku, ale nějaká střídání jsme měli dobrá. Rozhodla pětiminutová přesilovka, kterou jsme dostali a nevyužili. Za to jsme byli po zásluze potrestáni,“ nachází Patrik Miškář zlomový bod duelu, k němuž došlo na rozhraní druhé a třetí části.

Mountfield před inkriminovaným momentem sehrál dvě běžné přesilovky a rozhodně ne špatně. Během první si vytvořil solidní zámek, druhou proměnil po nahrávce stokilového čahouna Alex Tamáši. Pětiminutová početní výhoda ale hostům vůbec nevyšla. „Asi se na nás už poté dobře připravili, nedostávali jsme se do šancí, které jsme v těch prvních dvou měli. Ještě byla rozdělená, takže jsme si k tomu v kabině něco řekli, ale bohužel se nám ji nepodařilo proměnit. Musíme se na to podívat a zlepšit, abychom je začali využívat, protože to rozhoduje zápasy,“ velí směrem k nejdůležitější části sezony rodák z Hořic.

Východočechy v posledních dnech sužuje viróza, která je, po dohodě s Kometou, připravila také o úterní zápas. Její pozůstatky možná byly vidět ve třetí třetině, kdy Liberec posadil Mountfield na kolotoč a ten už nedokázal seskočit. „Na to se určitě nemůžeme vymlouvat. Myslím, že něco létá v každém týmu, virózy jsou teď všude. Prohráli jsme 1:4, musíme se z toho poučit, sbírat bod po bodu, abychom si zajistili co nejlepší výchozí pozici,“ nehledá možné výmluvy majitel 224 extraligových startů. Vzhledem k marodce mohou naskakovat méně zkušení členové A-týmu. „Jsme dobře trénovaní. Šanci dostávají jiní kluci, kteří se určitě chtějí ukázat. Všichni bojujeme a snažíme se udržet v mančaftu, který hraje na špici ligy, co víc si přát,“ popisuje atmosféru v kabině osmadvacetiletý forvard.

Poslední lednový týden už tradičně patří akci O kapku lepší hokej, která pomáhá dětem s poruchou krvetvorby. Hráči mají všemožné oranžové doplňky, na tribunách se vybírají příspěvky. „Každá akce, která pomáhá lidem, jimž osud život trochu ztížil a potřebují pomoc, je skvělá. Jsem rozhodně pro takové akce, jen ať fungují dál,“ cení si inicativy útočník, na něhož čekalo během nástupu na led jedno překvapení. Na hrací plochu totiž s hráči naskočili začínající hokejisté, kteří si během první přestávky střihli vlastní mač. „I pro ně je to zážitek. Pamatuji si, když jsem byl malý a viděl chlapy z áčka, tak jsem vždy poznával, který je který a chtěl si s nimi plácat. Pro obě strany je to zpestření,“ vzpomíná na své začátky specialista na oslabení.

Hradečtí mají před dalším kolem, kvůli předehrávce, o jeden den bez zápasu navíc. Jak s ním parta zpod Bílé věže naloží? „Uvidíme, kolik se nás sejde, ale nějakou regeneraci si musíme udělat, protože někteří z nás leželi. Musíme zregenerovat a v sobotu se připravit na nedělní zápas,“ velí „Mišák“ do posledního utkání před reprezentační přestávkou, kdy na soutok Labe s Orlicí zavítají Karlovy Vary, které jsou v tabulce jen kousek za Hradcem. „Teď už jsou všechny zápasy stejné. Všichni o něco hrají. Ztráty v první dvanáctce jsou minimální a každý bojuje jako o život. Musíme se připravit, vyhrát a zase jim trochu odskočit,“ hlásí na závěr Patrik Miškář.