Ohlédnutí za základní částí: Přes marody a rekord do čtyřky
Již měsíc uplynul od konce sezony, a tak nastal ideální čas na to si ji celou postupně připomenout. Ročník, který byl plný hořkosti, smutku, euforie se na závěr stříbrným písmem zapsal do klubové historie. Ale vše popořádku. Začněme nejdříve tou nejdelší částí, během níž hradečtí Lvi nastoupili do 52 duelů, kdy se museli potýkat s nepřejícím osudem a zároveň posouvali rekordy organizace.
Už první zápas s Libercem, který Hradečtí prohráli 1:2 v prodloužení, ukázal na významnou bolístku hokejistů z královského města. Tou se stala efektivita v zakončení. Mountfield zasypával soupeřovy gólmany obrovským počtem střel, které však jen zřídka nacházely místo určení. Vše vyvrcholilo v 6. kole v Brně, kdy svěřenci Tomáše Martince vyslali na Marka Čiliaka 59 ran a nedali jediný gól.
Pověstná zátka odlétla až v 17. kole, kdy do ČPP Arény zavítalo Kladno. Už po první třetině byl stav 3:3 a to zdaleka nebylo vše. Rytíři se dostali do trháku a v 57. minutě vedli 7:4, jenže se stalo něco neobvyklého. Domácí se dvěma slepenými góly vrátili do hry a Jakub Lev v čase 59:59 vymetením horního rohu zařídil prodloužení. V tom neskutečný obrat dokonal Graeme McCormack. Pokud si někdo čtyři minuty před koncem vsadil na Hradec, tak je jeho rodina zajištěna na čtyři generace dopředu bez ohledu na inflaci.
Poté však přišlo temné období sezony, ve kterém hráči od soutoku Labe s Orlicí nezískali za pět zápasů ani bod a vstřelili pouhé tři branky. Na přerušení série si však nemohli vybrat lepšího soupeře. Před fantastickou kulisou totiž přejeli odvěkého rivala z Pardubic, který měl v té době v zádech třinácté utkání v řadě bez porážky, 4:0. Ke štědrovečerní večeři se příznivcům klubu z královského města usedalo mnohem lépe, jejich oblíbenci totiž vyhráli čtyřikrát v řadě.
Na přelomu roku si Východočeši oblíbili prodlužované souboje. V nich také trenérský štáb začal praktikovat odvážnou taktiku s odvoláním gólmanů. Proti Brnu s Olomoucí tah vyšel, se Spartou už nikoli. Celkem si hokejisté střihli nastavení hned sedmkrát v osmi zápasech. K neúspěchu s pražským klubem se vzápětí přidaly tři další a Lvi se ocitli ve druhé polovině tabulky.
Hradecké od začátku ročníku trápila jedna věc, tou byla nekončící marodka, na které se hráči střídali s takovou pravidelností, že nebyl zápas, v němž by měl Tomáš Martinec k dispozici plnou sestavu. Vedení na nastalou situaci reagovalo trejdy a příchody. Nový domov tak v královském městě našli navrátilec Mislav Rosandič, tvrďák Patrik Marcel, útočníci Jan Eberle s Ethanem Werekem a gólman Matěj Machovský. Všichni jmenovaní dopomohli ke zvratu sezonního osudu.
24. ledna Mountfield na svém ledě zdolal karlovarskou Energii 3:0 a začala série, která nemá v týmových dějinách obdoby. V následujícím měsíci totiž pod Bílou věží na ligovém kontě přibývali jen tříbodové výhry, jejich číslo se zastavilo na desítce, která znamenala zápis do klubové kroniky za nejdelší sérii bez porážky. Během této šňůry se mužstvo kapitána Radka Smoleňáka vyšvihlo do elitní čtyřky zajišťující přímý postup do čtvrtfinále.
Po dvou porážkách se ale Liberec dotáhl na stejný počet bodů, a tak měl rozhodnout souboj na dálku. Lvy čekalo Dynamo ve výročním derby, během něhož byla na zimním stadionu k spatření spousta klubových legend, jak z ledu, tak ze stupínku spíkra. Oslava spojená s autogramiádou se povedla o to více, že si Hradečtí podruhé na vlastní půdě vyšlápli na svého soka a vítězství 3:1 jim zajistilo přímý postup do čtvrtfinále.