Musíme se vrátit k týmovému duchu, nabádá Peter Frühauf
Slovenský zadák asistoval u jediné královéhradecké branky, když po jeho přihrávce srovnal Lukáš Nedvídek čtyři minuty před koncem první třetiny stav na 1:1. Tou dobou si asi nikdo na zimním stadionu ještě nepřipouštěl možnost debaklu, který Hradec nakonec utrpěl. Jenže Třinec udeřil hned vzápětí, ve druhé třetině na rozdíl od Hradce dvakrát skóroval v početní převaze a bylo hotovo. A právě hry v početní výhodě podle Petera Frühaufa rozhodly zápas.
Za klíčový bod čtvrtečního zápasu se dají považovat přesilovky, souhlasíte? Vy jste neproměnili ani jednu z devíti, Třinec naopak ve druhé třetině během početní výhody dvakrát skóroval.
Samozřejmě přesilovky, tam se to celé zlomilo. Tři naše a hned z další, co byla proti nám, jsme dostali gól. To nás nalomilo. Potom přišel další… jednoduše jsme to nedokázali zastavit. Nehráli jsme dobře.
Co byl konkrétní problém vašich přesilovek?
Nedali jsme gól. Na přesilovku jdete, abyste dali branku. Ať už to dopadne po pěkné akci, nebo po škaredé, to je jedno. A my jsme ani ošklivý gól, co jsme v podstatě dostali, nedali.
Minulý zápas s Třincem dopadl značným rozdílem ve skóre v neprospěch Hradce, stejně tak i ten poslední, čtvrteční. Čím to, že se vám letos proti Ocelářům nedaří?
Nemyslím si, že to je otázka soupeře. Jednoduše nejsme tak semknutí, jak jsme bývali. Musíme být v té naší skořápce, a nesmíme do ní nikoho pustit. Musíme se vrátit k týmovému duchu, co tu byl, a momentálně tu není.
Takže se nedá globalizovat, že si na Třinec třeba nevěříte…
Ne. Problém byl v přesilovkách: Nedáte gól, a hned dostanete v podstatě z prvního oslabení, to tým srazí. Ale říkám, kdybychom byli nějakým způsobem semknutí, tak bychom byli schopni zápas zvrátit, ale my jsme se jednoduše nesemkli.
Když říkáte, že jste se nesemkli, můžete nám popsat, jak to vypadalo v kabině před poslední třetinou?
To jsou těžké momenty. Prohráváte o tři góly. Prvních pět šest minut je to zklamání. Potom se snažíme postavit naši hru na něčem pozitivním, abychom se nějakým způsobem vrátili do zápasu. Ale pak samozřejmě přijde první střídání a gól, to byl konec.
Jak moc byla znát absence zraněných hráčů, třeba právě v přesilových hrách? V podstatě žádná formace nebyla kompletní.
Každý hráč chybí vždycky, ať už je to hokejista ze čtvrté řady anebo střelec, jako je Jarda Kudrna, protože na něho asi narážíte nejvíc. Chyběl ten jeho šmudla gól, ke kterému se nějakým způsobem domotá, a on mu tam padne. To nám možná chybělo ve druhé třetině, v těch zlomových momentech. Když nedáte gól, a dostanete, těžko se vám hledají nohy, potřebujete nějaký pozitivní moment. Gól by určitě pozitivní byl a možná by se zápas vyvíjel jinak.
Máte dva dny na to, abyste se dali dohromady do utkání se Slavií. Moc hráčů se z marodky asi nevrátí, co se s tím dá dělat?
Musíme prostě hrát hokej, hrát ho možná jako zamlada. Velmi přirozeně přemýšlet co, kde, jak. Nepřipouštět si tlak a zkrátka hrát hokej. Hrát ho s radostí – samozřejmě s hlavou – a začít si ho nějakým způsobem užívat. Užívat si góly, pěkné akce a hru jako takovou.
Přestože máte ještě v hlavě zápas s Třincem, jaký soupeř pro vás bude Slavia?
Odrazový. V nedělním zápase se musí vše zlomit. Výhra s jakoukoliv hrou, to je úplně jedno. Prostě vyhrát.