Mládežnické hvězdy měsíce listopadu: Suk, Hofman, D. Matouš

Matěj Suk: Morava nás bude bolet

Hradecká juniorka si splnila první ze svých cílů pro letošní sezónu, postoupila do nadstavby ligové soutěže. Z jejího týmu byl hvězdou listopadu obránce Matěj Suk. „Každé takové ocenění je pro hráče pocta. Hlavní ale je, že jsme se s týmem dostali do nadstavbové části. Teď nám začiná druhé polovina sezóny,“ hlásí mladý bek.

Jeho tým prohrál v základní části jen dvakrát, a v obou případech s Kolínem. „První zápas jsme si prohráli sami zbytečnými vyloučeními,“ komentuje Suk debakl 1:7, „ve druhém jsme neproměňovali šance. Přitom jsme jich měli plno,“ hlásí směrem k porážce 1:2 po samostatných nájezdech. Královští lvi i tak zcela suverénně opanovali svou skupinu, po výsledkové stránce jim nelze takřka nic vytknout.

„Myslím, že i po herní stránce to bylo dobré a první část se nám povedla. Nastříleli jsme dost gólů, zase je ale pravda, že ještě musíme zapracovat na obraně,“ říká varovně junior, kterého teď s týmem čekají silnější soupeři než dosud – Poruba, Havířov, Přerov a Hodonín, k nim se přidají východočeské Krkonoše. A týmy z Moravy a Slezska vzbuzují velký respekt. „Můžeme očekávat tvrdší hokej. Asi nás to bude i bolet,“ tuší Matěj Suk sílu nových soupeřů.

Ze skupiny Střed, v níž Hradečtí doteď působili, se v nadstavbě připojily dva celky k Východu a dva k Západu. Těžko se vyhnout srovnání obtížnosti obou variant, z nichž si ale nikdo vybírat nemohl – rozhodlo se podle geografické polohy. „Bavili jsme se o tom, asi by to na západě bylo méně náročné. Jsou to přece jenom Čechy, takový náš kraj, a ne Morava, která je daleko. Strávíme třeba přes tři hodiny v autobuse, a to taky nesvědčí každému hráči,“ vyhlíží devatenáctiletý obránce daleké cesty.

Jak už se stalo smutným pravidlem, Liga juniorů i další mládežnické soutěže mají ve svém jízdním řádu dlouhou vánoční pauzu. Poslední zápas před svátky a první v novém roce dělí bez jednoho dne čtyři týdny... „Pro hráče to je špatné, ale plno kluků chodí hrát do kraje. Takže zůstanou v zápasovém tempu,“ uvědomuje si Suk, že hokejisté v nesmyslné prodlevě přece jen nevyjdou ze cviku. Juniorka navíc nebude zahálet.

„Měl by nás čekat turnaj v Liberci, kde bychom se měli potkat s extraligovými soupeři. Budeme se moci aspoň srovnat a podívat se, jak na tom jsme. Jestli vůbec máme na to, abychom hráli extraligu. Teď je ale naším cílem postup do baráže, tak doufáme, že to zvládneme. Budeme na sobě s klukama dřít a pracovat,“ slibuje Matěj Suk odhodlaně závěrem.

Tomáš Hofman: Tvrdá hra se vyplácí

Z týmu staršího dorostu ocenili trenéři Tomáše Hofmana. „Vůbec jsem to nečekal. Ale myslím, že by si to zasloužili i ostatní kluci,“ soudí útočník extraligového mančaftu. „Myslím, že jsem se na pozdim docela rozjel a i když jsme pár zápasů prohráli, nebylo to z mé strany tak špatné. Teď ale myslím, že moje forma zase přestala. Tak uvidíme, jestli se zvedne zpátky,“ hlásí Hofman sebekriticky.

Jeho hlavní doménou je tvrdá hra. Ať už je tým nahoře, nebo dole, forvard s desítkou na zádech vždy dává soupeři pocítit svůj chlebíček. „Myslím, že tvrdě jsem hrál i v nižších kategoriích, snažím se toho držet. Řekl bych, že se to vyplácí. I trenér říká, že když do soupeřova obránce najede nějaký „magor“, ten hráč potom začne dělat víc chyb. A když je nějaký pěkný hit, tým to nakopne,“ říká zástupce mladšího ročníku 1996.

„Mně se ta hra zamlouvá a líbí. Snažím se svoji sílu dát do zápasu,“ dodává. Ani jeho výkony však nedokázaly dostat hradecké mužstvo na pozitivní vlnu, která by ho dovezla do první čtveřice základní skupiny. Možná klíčové utkání přišlo minulý pátek v Českých Budějovicích, kam mířili starší dorostenci s ohromnou chutí.

Ještě pět minut před koncem byli o gól napřed, jenže nakonec vezli domů pouhý bod za prohru v prodloužení. „Chtěli jsme tam urvat body, vedli jsme. Po druhé třetině jsme ale asi polevili a mysleli si, že máme výhru jasnou. Dostali jsme blbé góly, což nás srazilo do kolen. Všechny v kabině to mrzelo,“ vzpomíná Hofman na pocity po porážce se soupeřem, který o postup bojoval úplně stejně jako oni.

Druhý den už Královští lvi nenašli dostatek sil na to, aby doma zvládli derby. „Přijeli jsme pozdě večer, vlastně až ráno. Šli jsme pozdě spát a pak jsme zase brzo vstávali. Už nám chyběly síly. Samozřejmě jsme derby chtěli vyhrát, ale Pardubice do něj nastoupily s větší vervou, a proto vyhrály,“ říká směrem k výsledku, který je už definitivně odřízl od postupových nadějí.

„Chtěli jsme postoupit. Sice se to nevydařilo, ale teď bychom měli makat v dalších zápasech, abychom se do play-off dostali ze spodní skupiny,“ hlásí mladý forvard. Ještě čtyři z dvanácti celků, mezi nimiž figuruje i Hradec, si na konci ročníku vyřazovací boje zahrají. „Musíme začít hrát zase víc jako tým, a ne jako jednotlivci. Budeme bojovat, abychom se tam dostali,“ uzavírá Tomáš Hofman.

Dominik Matouš: Vedením jsme se asi uspokojili

Jako jediné ze tří mládežnických družstev hrají dlouhodobou soutěž, z níž lze postoupit do play-off až na konci sezóny, mladší dorostenci. Z jejich týmu putuje pomyslná trofej pro hráče měsíce listopadu do rukou Dominika Matouše. „Za ocenění jsem moc rád, cením si ho. Je to pro mě taková odměna, ale nejdůležitější jsou pro mě výsledky týmu. Myslím, že v listopadu nebyly moje výkony špatné, ale zároveň vím, že se mám ještě hodně co učit,“ hlásí sympaticky nejmladší z vyhlášených Královských lvů.

Jeho celek si prošel obdobím, v němž ho potkalo víc porážek než výher. Nyní mu patří páté místo s dvoubodovou ztrátou na čtvrtou příčku pražské Slavie, právě čtvrté místo by v březnu zajišťovalo vyřazovací boje. Úplně stejně se ale hradečtí bojovníci musejí v tabulce dívat také na pozice za sebou. Jak před sezónou upozorňoval i trenér Tomáš Martinec, letos není v extralize slabého soupeře a nikdo nemá nic jisté.

Stejně jako se situace v tabulce mění každým kolem, tak bláznivě probíhaly také poslední souboje mladších dorostenců. „Často se nám stávalo, že jsme v zápase vedli, ale potom jsme se nějakým způsobem asi uspokojili,“ říká Matouš směrem hlavně k utkání se Slavií, ale i v Liberci a před přestávkou s Jihlavou.

Ve všech třech případech Hradečtí vedli, naposledy proti Pražanům dokonce o tři góly, ale nakonec byl vždy úspěšnějsí soupeř. „Několik zápasů jsme zbytečně zdramatizovali nebo prohráli. Často jsme se taky hnali do útoku a pak nám chyběly síly v obraně, čímž jsme soupeři darovali góly. Stálo nás to body, které potom můžou chybět,“ uvědomuje si Lev, který v prosinci oslaví patnácté narozeniny.

Mladší dorost čeká vánoční přestávka v délce tří týdnů, tedy o týden méně než obě dvě vyšší kategorie, také on si každopádně zahraje na turnaji. K tomu ještě jedná o přátelských zápasech. „Těsně před Vánoci nás čeká domácí turnaj O pohár Martina Hostáka. Samozřejmě se budeme snažit, aby pohár zůstal doma!“ burcuje nejlepší listopadový hráč týmu Dominik Matouš.