Mládežnické hvězdy listopadu: Daniel Šedivý a Jan Vencl
V listopadu mládežnické soutěže vlivem reprezentační pauzy nějaký čas stály, to však mladým Lvům nevadilo. Dorostenci navázali na dobré výkony a postoupili ze základní skupiny z prvního místa, junioři zase zapsali šňůru čtyř výher v řadě. A kteří z hráčů si v tom všem za svou práci vysloužili ocenění pro hvězdu měsíce? Tentokrát dva útočníci – z juniorky Daniel Šedivý a z dorostu Jan Vencl.
Daniel Šedivý: Nejsem rváč, ale když mě někdo naštve, vrátím mu to
6 zápasů
5 vstřelených branek
1 asistence
+/- statistika +3
Bruslivý forvard se v listopadu střelecky vyšvihl a soupeřům za toto období vsítil celkem pět branek, což je víc než za první dva měsíce soutěže dohromady. Čím to, že na Daniela Šedivého přišla střelecká nálada? „Ne že by mi kluci předtím puky nedávali, ale začali mi je dávat víc a konečně jsem taky trefil nějakou teč při přesilovkách,“ přemítá.
Ocenění hvězdy mládeže si váží, přitom ale dobře ví, že bez týmového výkonu by to nešlo. „Určitě mě to dost potěšilo a jsem rád, že si mě trenéři vybrali za hvězdu měsíce, samozřejmě to ale není individuální ocenění. Kdybych neměl v lajně Kryštofa Langa a Pavla Šimka, nemyslím, že bych měl tolik bodů. Se Šimánem jsme spolu hráli už na začátku sezóny, teď k nám přišel ještě Kryštof Lang a hodně nám to sedlo. Snad to bude tahle dál pokračovat,“ přeje si.
Kromě bodového zisku se Šedivý v listopadu „blýskl“ i bitkou s havířovským Fabienem Kočím a mimo trestu do konce utkání si z ní odnesl i výhru. „V dorostu jsem měl pár potyček, ale že by to byly bitky, to ne. Nejsem nějaký rváč, ale když mě někdo naštve, vrátím mu to (směje se). V tom zápase s Havířovem jsem vyhazoval puk a hráč mě seknul po břichu, tak jsem mu to vrátil, on mě znova a už jsme byli v sobě,“ popisuje celou situaci.
Co se týmových výkonů týká, na startu ročníku ovládli Lvi čtyři duely v řadě, pak ale jejich výsledky nebyly přesně takové, jaké by si představovali. To se se však změnilo po listopadové repre pauze, kdy juniorka naskočila doposud do osmi mačů, z nichž prohrála pouze dva. „Začali jsme si plnit věci, jak jsme měli, dělali jsme to, co nám trenéři radili a říkali. K tomu připadlo i trochu štěstí u gólů a brankářských zákroků,“ rekapituluje mladý forvard uplynulé bitvy.
Aktuálně patří Hradeckým v tabulce šesté místo s 45 body, cílem je toto průběžné umístění ještě vylepšit. „Určitě chceme zůstat v postupových příčkách, ale chtěli bychom se posunout v tabulce ještě výš, abychom to měli jistější. A neopouštět naši hru, kterou plníme a má svoje výsledky, jak je vidět,“ ví dobře „Šeďa“.
Jan Vencl: První místo? Je to povzbuzení do další práce
4 zápasy
3 vstřelené branky
2 asistence
+/- statistika +3
Z kategorie dorostenců zaujal kouče svými výkony rovněž útočník – Jan Vencl. „Určitě jsem rád, snažím se na sobě co nejvíc pracovat, abych byl co nejlepší. To bylo vidět a jsem rád, že to trenéři ocenili. Snažím se makat při každém zápase i tréninku, naší lajně se v listopadu celkově dařilo a mně se dařilo i bodově, možná proto mě vybrali,“ myslí si.
Dorost stihl v listopadu pouze čtyři utkání, o to sladší ale byla. Výhrami o tři a více gólů se Lvi vyšvihli do čela tabulky Střed, kde také základní část zakončili. Mezi suverénními výkony nestačili jenom na Jihlavu, která nakonec skončila o bod za Hradcem na druhém místě. Po nepříliš vydařených letních přípravných zápasech bylo čelo tabulky po první části sezóny pro Mountfield možná trochu nečekané, ale neméně fantastické.
„Hodně jsme se snažili, pracovali v přípravě, občas nám chybělo i trochu štěstí a neproměňovali jsme šance. V soutěži se to změnilo, první zápas na Spartě nás hodně nakopl, začalo nám to tam padat, a nakonec jsme postoupili z prvního místa. Jsme rádi, že to takhle dopadlo, je to takové povzbuzení do další práce, i když první dvě utkání nadstavby se nám moc nepovedla,“ naráží Vencl na start nadstavby, kdy Východočeši nestačili na Oceláře a Berany.
„Týmy jsou teď určitě lepší, proti Zlínu nám to ale holt nešlo, nedařilo se nám vůbec nic a prostě jsme prohráli. S Třincem to byl vyrovnaný zápas, jednoduše jsme ale nedali víc gólů než oni a prohráli. Teď jsou ty týmy ve skupině lepší, líp brání a útočí, prostě hrají lepší hokej. Musíme si na to zvyknout, abychom proměňovali šance a vyhrávali,“ je si vědom šestnáctiletý hráč.
A co si jeho mužstvo stanovilo za nejbližší hokejové cíle? „Chceme uhrát co nejlepší výsledek, abychom postoupili z co nejvyššího místa a šli dál jako favorité. Musíme hrát víc týmově a na ledě nechat úplně všechno, abychom vyhráli. Když budeme takhle makat a pracovat naplno, myslím, že i štěstí se k nám nakloní a bude se dařit,“ věří Jan Vencl.