Jiří Janoušek o dorostu: Většinou jsme předváděli výborné výkony
Dorostenci zažili sezonu dvou tváří. Základní skupinu ovládli poměrně suverénním způsobem a play off si zajistili už v listopadu. Po Vánocích se ale v nadstavbě museli začít prát s nemocemi a velkým počtem zraněných. Mladí Lvi se však drželi statečně a do posledního víkendu drželi naděje na přímý postup do čtvrtfinále. Do toho se nakonec nedostali ani přes předkolo, to jim zamítly nájezdy rozhodujícího duelu. Jak sezonu hodnotí hlavní trenér a zároveň magisterský student Masarykovy univerzity Jiří Janoušek mladší?
Pane trenére, jak byste celkově zhodnotil uplynulý ročník? Myslím, že sezona byla vydařená. V drtivé většině zápasů jsme předváděli výborné výkony, přestože nás v průběhu celé sezony trápila marodka. I v omezeném počtu hráčů se ale kluci semkli a soupeře jsme dokázali porážet. Postupem sezony jsme všichni věřili, že můžeme dojít daleko, protože mužstvo na to určitě mělo, ale bohužel jsme pak vypadli v trochu nešťastném závěru, ať už byly důvody jakékoliv.
Do jaké míry vás ovlivnila marodka v juniorce, kvůli které jste přišli o dva důležité obránce Daniela Pavlíka a Karla Studnického? Určitě nás ovlivnila, ale na druhou stranu zase dostali větší šanci jiní hráči, kteří se té role zhostili na výbornou a ukázali, že jsou v týmu naprosto po právu.
Do týmu se vám podařilo zapracovat i čtveřici deváťáků, kteří rozhodně nehráli druhé housle... Je příjemné, že na nich můžete stavět minimálně v dalších dvou sezonách? Jsme s tím velmi spokojení. Kluci od nás dostali šanci, všichni se jí chopili na výbornou a ukázali velký hokejový potenciál. Je před nimi stále hodně práce a v následující sezoně to budou muset potvrdit, ale věřím, že to zvládnou.
Hlavně ze začátku, kdy jste byli ještě v plném stavu, často nastupovali v obranných dvojících starší hráč s mladším... bylo tohle cílené? Filozofie trenérů spočívá hlavně ve výchově hráčů, už jsme to takhle měli v loňské sezoně, kdy jsme se snažili dát dohromady jednoho mladšího a jednoho staršího obránce. Myslím, že to funguje, takže nebyl důvod to letos měnit.
V únoru se v týmu objevila viróza, která dost ovlivnila konec nadstavby a play off, kdy už bylo patrné, že klukům dochází dech... Já se nechci nějak vymlouvat. Samozřejmě to nebylo úplně optimální, před i během play off byl program velmi nahuštěný, hráčů nebylo tolik, zápasy šly v rychlém sledu za sebou, navíc na ně pak vzápětí navazovalo předkolo. Myslím, že hráči, kteří byli k dispozici, to odehráli na maximum a podali dobré výkony. V mužstvu byli naprosto po právu.
Vím, že nerad chválíte jednotlivce, ale co říkáte na výkony Filipa Růžičky, jehož sezona by se dala zařadit do kategorie výjimečných? Filip Růžička za tři roky, co tu působí, udělal obrovský progres. Čeho si ceníme to, jak pracuje na svých slabých stránkách, ve kterých se svou pracovitostí neustále zlepšuje. Což mu vyneslo i reprezentační pozvánku. Věřím, že v těchto výkonech bude pokračovat i v juniorce a bude si pomyslné dveře do hokeje otevírat. Hrozně mu to přeji.
Nejen on, ale i další hráči se přesouvají do juniorky. Věříte, že ji dokáží ustát už první rok? Tohle je těžká otázka. To, že jste kvalitní hráč v nižší kategorii, musíte potvrdit ještě v té vyšší. Někomu to trvá méně času, někomu déle, navíc je to čtyřročníková soutěž, pokud počítáme i overage hráče. Vyspělost hráčů je vyšší, a to jak fyzická, tak mentální. Přechod z nižší kategorie do vyšší není nikdy jednoduchý, u dorostu a juniorky to platí dvojnásob. Já věřím, že všichni kluci, co přijdou z dorostu, mají kvalitu na to, aby si o to místo řekli, ale je to jen na nich.
Jaký je nyní program pro vaše svěřence? Jedeme formou volných ledů. Kdo chce, tak může přijít a pilovat například dovednosti, kdo si potřebuje dát volno, tak má možnost si odpočinout. Suchou přípravu budeme začínat zhruba 22. dubna, na úvod budeme mít testy. Poté se rozjede ta klasická příprava, kde budeme ze začátku ještě kombinovat led se suchou, hlavní místo má však kondiční příprava.
Poslední otázka je trochu z jiného soudku. Jak vám jde příprava na magisterské státnice? Není úplně jednoduché skloubit práci a školní povinnosti. Musím poděkovat celé rodině a hlavně manželce, která mi se školou pomáhá a věřím, že to dotáhneme do zdárného konce (usmívá se).
