Hrát proti Slavii? Ohromně motivující, říká její bývalý hráč Dávid Skokan
Hradecký Mountfield na Slavii opravdu zabodoval. Góly padaly nejen od jeho elitní řady, ale také od těch ostatních, které měly dlouhodobé problémy se prosadit. Východočeši byli vůči svému pražskému soupeři nekompromisní a vstřelili mu na jeho ledě bůra. Co o tomto zápase říká slovenský hráč Dávid Skokan?
Máte za sebou vítězné utkání na ledě Slavie, jaké jsou dojmy?
Jsme za vítězství rádi, nepatrně jsme změnili styl hry, což sedlo každé formaci. Je nám ale líto, co se stalo Peteru Mikušovi, protože to nevypadalo vůbec dobře. Každopádně jsme spokojení se třemi body, které si odvážíme domů.
Pro vás to bylo určitě výjimečné utkání, neboť jste čelil svým bývalým spoluhráčům. Jak se vám s tímto pocitem hrálo?
Těžko. Slavia mi přirostla k srdci, dala mi příležitost, dostala mě až na mistrovství světa, což jsem nečekal. Moc rád se sem vracím. Zápas pro mě byl ohromně motivující, s většinou kluků se moc dobře znám a nadále se s nimi bavím. Vše ale dopadlo dobře, jelikož jsme vyhráli a odvážíme si tři body.
Momentálně máte mimo hru tři kvalitní obránce, kteří se nacházejí na marodce. Jak se s tímto vědomím hraje?
Jsou to kvalitní obránci se zkušenostmi z reprezentačních výběrů, určitě nám budou v sestavě chybět. Máme tu ale velké množství mladých beků, kteří by rádi dostali šanci a probojovali se do základní sestavy. Pokud budou na sobě pracovat a chytnou příležitost za pačesy, určitě se jim to podaří.
Poznal jste hru svého bývalého týmu. Změnila se v něčem po výměně trenérů?
Rozhodně. Vladimír Růžička měl vlastní styl, který prosazoval, ale po změně trenérů to je jiné. Proti Slavií se vždy hraje těžce.
Zapracovali jste na koncovce? Přece jen byla mnohem výraznější než v předchozích zápasech...
Prohráli jsme posledně 0:6, bylo to zapotřebí. Na tréninku jsme si říkali, že to chce tvrdost a důraz, což jsme přenesli do zápasu, a to se povedlo – vyhráli jsme 5:1.
Vy osobně jste se ve třetí třetině tlačil při jedné akci do brány, gól z toho však nevzešel. Co tomu chybělo?
Snažil jsem se dostat před bránu, z rohu to však jde špatně. To, že jsem se tam vůbec propracoval, mě zaskočilo, a tak z toho nic nebylo. Už by bylo zapotřebí, aby mi tam něco spadlo. Mrzí mě to, snažím se na tom pracovat, ale zatím nemám štěstí.
Jak se vám líbila kulisa, kterou pro vás připravili fanoušci?
Fanoušci byli úžasní, klobouk dolů před nimi a jejich podporou. I za to, že sem vážili cestu, jim patří nesmírný dík. Ostatně jako vždycky (usmívá se).