Dva body jsou lepší než nic, hlásí spokojeně Jordann Perret
Poprvé v sezóně dospěl zápas Hradce do prodloužení, ale ani to nezabránilo Východočechům dovést ho do vítězného konce a připsat si třetí triumf v řadě. Ještě během třetí třetiny se zdálo, že po gólu Jordanna Perreta bude Mountfield sahat po plném bodovém zisku a právě francouzský rychlík zase motal soupeřům hlavy svýma rychlýma nohama. On sám to ve Zlíně dle svých slov má rád, však tam zaznamenal svůj první extraligový gól.
Jordanne, jaká panuje po třetí výhře v řadě atmosféra v kabině?
Nálada je skvělá. Je dobře, že se nám zatím daří vyhrávat, ale musíme zůstat na té správné vlně i dál. Příští týden bude hodně náročný, hrajeme proti těžkým soupeřům, takže musíme pokračovat tak, jak jsme začali.
Jste spokojení s dvoubodovým ziskem?
Je pravda, že jsme mohli získat i tři body. Ale hlavní je, že jsme vyhráli, máme aspoň dva body, a to je vždycky lepší než nic.
Byl jste na ledě u druhé branky, jak jste situaci viděl?
Byla to dobrá týmová práce. Hráli jsme ve čtyřech, vepředu jsme byli já a Aleš Jergl. Vjeli jsme do útočného pásma, trochu jsme to tam rozvířili a vyměnili si pozice. Jerglis vystřelil od modré na bránu, já jsem stál před ní a lehce puk tečoval. Byl to důležitý gól na 2:1 pro celý tým. A taky mám samozřejmě radost, že jsem dal první gól v sezóně.
V zápise byla branka dlouho oficiálně připsána Aleši Jerglovi, ta teč byla zřejmě hodně jemná a rozhodčí to nepostřehli.
Určitě jsem se puku dotkl, cítil jsem to (usmívá se).
„Při hře pět na pět jsme byli lepší, ale Zlín nás potrestal v přesilovce.“
Máte zlínský stadion v oblibě? Nebylo to poprvé, co jste ve Zlíně za Hradec skóroval a navíc jste na tomto stadionu zaznamenal i první extraligovou trefu.
Ano pamatuju si to. Byl to teprve můj druhý zápas v extralize vůbec a hned jsem dal gól, právě ve Zlíně. Cítím se tady dobře a mám to tady docela rád.
Přitom Stadion Luďka Čajky zrovna nepatří mezi soupeři k oblíbeným destinacím, spíš naopak.
Je pravda, že stadion je tady starší a je tu dost zima. Ale zase je tady skvělý led. Mně obecně moc nezáleží, kde zrovna hraju. Zkrátka chci každý zápas vyhrát a je jedno, kde to zrovna je.
Jak jste viděl zápas jako celek? Byli jste střelecky i herně aktivnějším týmem, ale po základní hrací době bylo skóre nerozhodné.
Myslím, že při hře pět na pět jsme byli lepší. Zlín hraje velmi dobře v obranném pásmu, hrají v malém úzkém boxu a je těžké přes něj projít až k brance. Navíc jsme udělali nějaké fauly a soupeř je dvakrát potrestal v přesilovce, to byla samozřejmě naše vlastní chyba. Ale jak říkám, důležité je, že jsme nakonec přeci jen vyhráli.
Překvapili vás Berani právě v přesilovkách, které vy často bráníte?
Ani ne, věděli jsme, že to bude strašně náročný zápas. Zkrátka sehráli přesilovky lépe než my, to musíme uznat. Dali v nich dva góly a my žádný.
„Když jste v dobré pozici a můžete střílet, tak střílet musíte. Kdo nestřílí, nemůže dát gól.“
Soupeře jste víc jak dvojnásobně přestříleli. Máte takové pokyny od trenérů, střílet „ze všeho“?
Je to jednoduché, když jste v dobré pozici a můžete střílet, tak zkrátka střílet musíte. Kdo nestřílí, nemůže dát gól.
Jak zatím hodnotíte vystoupení Hradce v prvních čtyřech zápasech?
Máme tři výhry, což je skvělé. Nesmíme ale usnout a stále jet dál. Nálada v kabině je dobrá, každý z nás se cítí parádně a já doufám, že takhle to bude co nejdéle pokračovat.
Atmosféra v kabině je tedy dobrá, co atmosféra na stadionech? Musí to být najednou obrovský rozdíl k lepšímu, ne?
Konečně! Fanoušci jsou zpátky na všech stadionech a je opravdu perfektní je zase slyšet. Navíc naši fanoušci s námi jezdí i na venkovní zápasy. Skvěle nás podporují, nám to dodává sílu a věřím, že to bude pokračovat.
K týmu jste se připojil trochu později, protože jste hrál kvalifikaci o olympijské hry za francouzský národní tým. Bylo těžké se adaptovat zpátky na jiný styl hokeje?
To bych neřekl. Extraligu už hraju pátým rokem a vím, co od ní čekat. V Hradci už jsem třetí sezónu, znám kluky a znám i systém, který hrajeme. Navíc za ty roky už dokážu odhadnout, jak hrají soupeři a lépe se na ně připravit. Nebyla to pro mě tedy žádná komplikace.
Dva týdny po sobě hrajete tři zápasy v týdnu, je pro vás lepši víc hrát a méně trénovat?
Já to zas tak neřeším. Zkrátka když jsou v kalendáři tři zápasy v týdnu, odehrajeme tři, když tam budou dva, zahrajeme si jen dvakrát. Je ale vždycky lepší víc hrát, nemusíme zbytečně přemýšlet o předchozím zápase a můžeme se hned plně koncentrovat na ten další. Pro tělo je zápasová zátěž samozřejmě těžší, ale já to tak mám radši.