Důraz a disciplinovanost. To byl náš nedostatek, myslí si Tomáš Nosek
Úspěch v pátém čtvrtfinále byl blízko. Nakonec však Hradečtí odjížděli z Vysočiny se sklopenou hlavou. Vstup do utkání vyšel, ve hře pět na pět měli Východočeši také více ze hry, avšak doplatili na svou nedisciplinovanost. Trenér Jiří Mička měl oproti minulému zápasu k dispozici více útočníků. Čtvrtou lajnu tvořil Jan Berger, Tomáš Karpov a Tomáš Nosek. Posledně jmenovaný hráč je v poslední době často vytěžován, jeho přítomnost na ledě však byla znát.
Do utkání jste vstoupili podobně jako doma. Již ve čtvrté minutě jste se dostali do vedení. Poté ale přišlo zase to zbytečné vylučování a snaha byla k ničemu…
Je to přesně tak. Když hrajeme za zápas třikrát ve třech, tak se pak těžko vyhrává. Nevím, proč to doma jde a venku ne. Jestli to opravdu dělá to prostředí, fakt to nedokážu vysvětlit. Když přijedeme do Jihlavy, tak vždy začneme dělat zbytečné fauly.
Poměr vyloučení byl 4:9. Rozhodčí posílali na trestnou lavici spíše váš tým. Myslíš, že třeba mohli nastavit metr jinak?
Některé fauly byly sice sporné, ale rozhodně si nemyslím, že by domácím rozhodčí připískávali. Z naší strany je to prostě hloupost.
Utkání bylo jako na houpačce. Chvíli jste byli nahoře vy, podruhé zase oni. Několikrát jste vytvořili dobré pozice, ze kterých jste se mohli prosadit. Co chybělo?
Chyběl nám důraz. Místo toho, abychom stříleli, tak jsme si to radši házeli do rohu. Nebo zase naopak, když obránce střílí od modré čáry, před brankou nikdo nestojí. Je to hlavně o tom, abychom se tlačili více před bránu. Když se podíváme, jak dali góly oni, tak to bylo skoro z brankoviště.
Ovšem vaše formace hýřila aktivitou. Hned ve čtvrté minutě jste se dokázali trefit…
Kdybychom vyhráli, tak by to bylo pozitivní. Ovšem, teď je nám to, dá se říci, k ničemu. Je úplně jedno, jestli se prohraje o gól nebo o deset. Spokojeni rozhodně být nemůžeme. Myslím si, že jsme se snažili bojovat, bruslili jsme, ale chyběla nám produktivita.
Vám se podařilo vyrovnat a vypadalo to, že se zápas přelije opět do prodloužení. V tom ale přišel tlak Dukly, ze kterého udeřila. Viděl jsi tu situaci?
Já jsem to moc neviděl. Zpoza brány tam někdo nahrál jihlavskému hráči, který vystřelil z voleje. Jakub Čech to vyrazil, kotouč vyletěl do vzduchu a najednou si ho tam Kuba asi srazil. Smolná chvilka, ale nedá se nic dělat.
V Hradci Králové jsi již v této sezóně nastoupil, tohle byl tvůj další start. Máš přehled, jaká bude tvoje brzká budoucnost?
Přehled vůbec nemám. Ve čtvrtek hraje jak pardubické áčko, tak i juniorka, k tomu všemu ještě Hradec šesté čtvrtfinále. Vůbec nevím, kde budu hrát, ale myslím si, že spíš zůstanu v Pardubicích. Uvidíme.
Jak je to pro tebe náročné? Přece jenom je každá soutěže úplně odlišná…
Náročné to rozhodně je. Pokaždé totiž hrajete v jiném mančaftu, s jinými hráči a jinou taktikou. Je to jiný styl hry a člověk si musí rychle zvykat. Je to dost těžké, ale už jsem to takhle absolvoval loni. Samozřejmě, kdybych si mohl vybrat, tak zůstanu v jednom týmu. Na druhou stranu jsem mladý a jsem rád, že si můžu zahrát.