Dostat se na olympiádu? Sen každého sportovce, ví René Vydarený
Ačkoliv jeho tým prohrál poslední dva zápasy, má René Vydarený i tak důvod k radosti. Hradecký obránce si zahraje na olympijských hrách v Soči, kde bude bránit ty nejlepší hokejové útočníky na světě a pokusí se se slovenskou reprezentací udělat úspěch. Jak sám říká, ve dvaatřiceti letech byla nominace do Soči poslední možnost, kdy si na nejprestižnější světové sportovní akci zahrát.
René, co říkáte na to, že jste byl nominován na olympijské hry?
Pro mě osobně je to samozřejmě dobrá zpráva, ale zase je to na úkor dobrých kamarádů, se kterými jsem něco prožil. Z tohoto hlediska je to trošku těžší.
Kdy jste se to dozvěděl?
Po zápase v Třinci, tam jsme si ale takovou novinu zrovna moc nezasloužili.
Co vám na to říkali kluci v kabině?
Myslím, že moc kluků o tom nevědělo. Ani jsem nevěděl, že to po zápase s Vary vyhlásí. Snažil jsem se to držet trošku potichu. Mají za mě radost, uvědomují si, že je to velká slavnost.
Dostanete se mezi nejlepší hokejisty, turnaj bude mít jistě skvělou úroveň. Co to pro vás znamená?
Je asi sen každého sportovce se tam dostat. To není ani turnaj, to jsou hry. Bude to velký zážitek.
Jaké pro vás bude hrát proti top hráčům na světě?
No, bude to zajímavé. Už minule jsem se díval na nějaký zápas NHL a je to kurňa celkem rychlé (usmívá se). Uvidíme, budu se tomu muset přizpůsobit.
Bude pro vás výhoda, že budete hrát stále na širokém kluzišti a nebudete se muset přizpůsobovat?
Nevím, ostatní s tím určitě budou mít trošku problémy. Systém je teď férovější, oni budou mít tři zápasy na rozehrání. Samozřejmě mužstva jako Kanada, Amerika nebo Rusko jsou jednoznačnými favority.
Po nominaci jste říkal, že nebudete sledovat, kdo na tom jak je. Sledoval jste nakonec vývoj zraněných hráčů?
Právě že moc ne, vyšlo to na úkor Míši Sersena. Nejprve jsem si myslel, že nepojede spíš Lubomír Višňovský, který má problémy s otřesem mozku, a dost se to rozebíralo. Pro mě bylo nečekané, že se Mišo takhle zranil.
Jak moc se těšíte na hry a na atmosféru, která kolem nich bude panovat?
Vůbec nemám ponětí, co od toho očekávat. Všichni říkají, že je to něco neskutečného, tak uvidíme. Nechám se překvapit.
Asi to pro vás byla poslední šance, kdy si pod pěti kruhy zahrát, že?
Jednoznačně (směje se). Díval jsem se na tu naší generaci, jak šla časem. Na olympiádách jsme měli fantastická mužstva, jak v Turíně, tak ve Vancouveru. Myslím, že jsme v Turíně dokonce vyhráli základní skupinu a pak jste nás ve čtvrtfinále pěkně vyprovodili. Ve Vancouveru jsme skončili čtvrtí. Teď nastalo období, kdy hodně hráčů skončilo a já si vždycky říkal, že by Soči mohla být moje šance. Na úkor někoho to holt vyšlo.
Celý slovenský národ teď velmi emotivně prožíval postup Dominiky Cibulkové do finále Australian Open. Očekáváte, že se něco takového bude dít i během olympiády?
To nevím, neumím si to představit. Přes olympiádu jsem nikdy nebyl doma, vždycky jsem byl někde mimo, ale je pravda, že jsem to sledoval. Slováci jsou takoví, že když se daří, tak vás nosí na rukách a když ne, tak by vás nejraději viděli pod kanálem (směje se). Doufám, že se nám bude dařit.
Přejděme k zápasu proti Varům. Po deseti výhrách v nastavení jste poprvé prohráli. V čem byl problém?
Myslím, že jsme byli celý zápas lepší. Samozřejmě tam měli nějaké šance, ale ty tam vždycky budou. Měli jsme dobrá přečíslení, která jsme bohužel neproměnili, a potom jsme dostali takové blbé góly. U toho prvního jsem stál před bránou, Kanty přeze mě nic neviděl, jen to tam proletělo. Jeden gól z přesilovky, třetí jsem ani neviděl, tak to nebudu hodnotit.
Trenér po zápase v Třinci říkal, že jste odehráli nejhorší zápas v sezóně. Bylo to proti Varům lepší? Byl tam znát posun?
Jednoznačně. Byli jsme úplně jiným mužstvem než v Třinci. Bylo to pro mě trochu překvapení, protože jsme odehráli skvělé zápasy proti Plzni a Spartě. Proto bychom měli být spíše v laufu a my místo toho byli nemastní neslaní. Nebylo to v Třinci ono, neumím si představit příčinu, proč tomu tak bylo. Samozřejmě jsme si to v sobotu pěkně vyžrali, trenér nám to dal pěkně najevo. Plně jsme si to zasloužili, a o to víc jsme chtěli teď vyhrát. Bohužel se nám to nepodařilo, ale takový už je hokej.
Do olympiády zbývá ještě pár zápasů. Budete třeba přemýšlet, aby se vám něco nestalo?
To jsou věci, které člověk musí úplně vypustit z hlavy. Až ve chvíli kdy tam budu, se tím musím plně zaobírat. Teď máme doma ještě dva důležité zápasy za sebou a potřebujeme vyhrát, abychom naše body potvrdili.