Dorost jde v semifinále na Plzeň! Jan Kasal: Máme výbornou partu
Po spanilé jízdě čtvrtfinále play off extraligy dorostu, kdy přešli Lvi přes favorizovaný Třinec, čeká po krátkém oddechu druhou nejstarší mládežnickou kategorii bitva o postup do finále. Mezi poslední čtyřku se kromě Hradce dostala ještě Liberec, Sparta a Plzeň. A právě s posledním jmenovaným si to svěřenci trenéra Pánka rozdají v sérii na tři vítězné zápasy. Semifinále začíná tento víkend v Plzni, doma se poté hradečtí dorostenci představí ve středu 30. a ve čtvrtek 31. března!
Ani jedno utkání hrané v Třinci se však nevyvíjelo zcela dle představ. Zatímco v prvním duelu vyhrál Třinec 4:1, v tom druhém tento stav platil ještě do 45. minuty. Pak ale zaveleli Východočeši k velkolepému obratu, dvěma slepenými góly v 54. minutě srovnali stav a v nájezdech rozhodl Lukáš Král. Série se tak stěhovala pod Bílou věž s vědomím toho, že každý tým uzmul jeden čtvrtfinálový bod. A doma už Hradec neprohrál, sice ve třetím čtvrtfinále téměř prohospodařil vedení 4:0, avšak výhrou 5:3 měl nabito na mečbol, který o den později na velké hale v nervydrásající bitvě proměnil v nájezdech nikdo jiný, než společně s Janem Venclem nejproduktivnější hráč týmu ve vyřazovací fázi, Lukáš Král.
Na svého soupeře si museli sice dorostenci po postupu ještě chvilku počkat, nakonec to bude západočeská Plzeň, která v první části sezóny obsadila druhé místo, když ztrácela bod na Mladou Boleslav. Úplně stejné schéma pak platilo i v nadstavbové skupině, zatímco indiáni nasbírali 35 bodů, první Středočeši měli o bod více. V osmifinále si poradili snadno s pardubickým Dynamem a postoupili po dvou výhrách poměrem 5:1, přičemž se moc netrápili ani mezi poslední osmičkou. Zlínu za celou sérii povolili jenom dvě branky, sami jich vsítili jedenáct a jeden ze spolufavoritů na zisk zlata tedy zkříží své cesty s Hradcem.
Brankář Jan Kasal: Rozhodla výborná parta v kabině!
Když dal Lukáš Král rozhodující branku, která vás poslala do semifinále, tak ty bezprostřední emoce musely být asi velké…
Určitě, jak říkáte. Všechno to z nás spadlo a nastala ohromná euforie, bylo to skvělé.
Utkání mělo náboj, hodně kontroverzních momentů a byly tam i emoce, hra byla nahoru dolů. Je to pro brankáře lepší, když je plně vytížen a neustále je v permanenci?
Přesně tak, gólman se do toho pak snadněji dostane a je více v tempu. Zatímco když se hraje víceméně jenom na jedné polovině, je to pak pro brankáře náročnější.
Postoupili jste po samostatných nájezdech, které byly hodně dlouhé. Jak moc je to pak pro brankáře náročné psychicky, že musí třeba soupeřova hráče chytit, aby udržel tým ve hře?
Byl jsem před nájezdy trochu nervózní. Ale v momentě, kdy rozhodčí pískne a hráč se rozjede, tak to člověk musí hned hodit za hlavu a věřit si, že to chytí.
Dokážete najít nějaký zlomový moment, kdy se to překlopilo na vaši stranu?
Rozhodl asi druhý zápas v Třinci, tam jsme ztráceli tři branky, bylo to 1:4. Pak jsme to obrátili a nakoplo nás to, trošku jsme začali být sebevědomější a jistější, že to dokážeme zvládnout. Navíc jsme věděli, že doma hrajeme skvěle, daří se nám a máme na našem ledě formu.
Přišlo mi, že oproti třinecké střídačce jste více žili a fungovali jako tým. Mohlo i to třeba rozhodnout, ta parta ve vaší kabině?
Určitě, v kabině máme výbornou partu, to stoprocentně v těch důležitých fázích rozhodlo, že jsme táhli za jeden provaz. A doufám, že to bude i dál pokračovat!