Dojmy z reprezentace? Parádní, těší Radka Pilaře po trojzápase s Finskem

Není to tvůj první reprezentační start. Přesto, jaké máš dojmy z uplynulého týdne?
Dojmy jsou parádní, dvakrát jsme vyhráli. I když je pravda, že od sebe jsem čekal trochu víc. Myslím, že jsem nehrál až tak dobře.

Jaká byla tvoje pozice v týmu?
Začínal jsem ve druhé formaci, hrál jsem obranného útočníka, chodil jsem na oslabení. Skončil jsem ve třetím útoku, ale i tak jsem pořád oslabení hrál. To byla moje hlavní role v týmu.

Jak silným soupeřem byli Finové? Byly zápasy opravdu tak vyrovnané, jak skóre napovídá?
Všechny zápasy byly hodně vyrovnané. Já jsem úplně nevěděl, co od nich čekat, ale hráli dobře, byli rychlí a silní.

Tři utkání ve třech dnech – znamená to velký nápor na fyzickou kondici?
Hlavně ve třetím zápase se už únava výrazně projevuje. Pak už to je jen o té vůli, kdo chce víc vyhrát. Všichni už jsou unavení.

Měnili trenéři stanovenou taktiku, jak postupně poznávali hru soupeře?
V podstatě jsme se pořád drželi předem určené taktiky. Nenapadali jsme, ale čekali ve středním pásmu, a tam jsme po Finech chodili a odebírali jim kotouče. Když to oni viděli, začali útoky rozjíždět víc pohromadě. Přenesli hru na druhého obránce, který rovnou nahodil puk do pásma. Na to jsme my zareagovali tím, že křídlo startovalo proti tomu obránci, aby se dostal pod tlak.

Potkal ses v týmu s kamarády, proti kterým nastupuješ nebo jsi dříve nastupoval v soutěži?
Teď už znám hodně kluků, aniž bych s nimi hrál ve skupině. Známe se už z dřívějších kempů. Ale taky tam bylo pár těch z naší extraligové skupiny. Vždycky, když hrajeme proti sobě, se spolu pozdravíme.

Kterým hráčům z týmu přisuzuješ největší budoucnost?
Hlavně té první pětce, ať už to byl Dominik Mašín v obraně nebo útok Karabáček – Zacha – Vopelka. Tihle tři dali většinu našich gólů, jevili se hodně dobře. Hlavně Pavel Zacha...

...který dokonce v úterý poprvé naskočil za liberecký A-tým v European Trophy.
Ta kvalita je už doopravdy znát. Je to i o tom sebevědomí, on už nastupuje v juniorské extralize. Venca Karabáček zase hraje v rakouském Salcburku, Lukáš Vopelka ve Švédsku.

Jak ty se díváš na odchody hráčů do zahraničí v takhle nízkém věku? Neuvažoval jsi o něčem podobném?
Ne, já jsem v Hradci spokojený. Ještě tady určitě zůstanu, uvidí se později.

Pozvánku jsi dostal na základě nominačního utkání, které proběhlo koncem října v Havlíčkově Brodě. Co na vás trenéři tehdy zkoušeli a porovnávali?
Nejdříve jsme dělali testy. Benchpress 67,5 kilogramů a přeskoky přes překážky bokem, kde šlo o to, kolik jich člověk za třicet sekund přeskočí. Pak jsme šli na led hrát. Byli jsme rozděleni na dvě mužstva po patnácti hráčích a dvou brankářích, hrálo se normálně třikrát dvacet minut.

Jak vám potom sdělili své závěry?
Řekli nám, že si to promyslí a za den nebo dva tu nominaci oznámí.

Mluvil jsi o testech, je tedy v reprezentaci kladen velký důraz na tu fyzickou připravenost?
Je to hodně důležité. Zápasy jsou náročné, ještě o úroveň víc než v naší extralize. Jde o fyzičku, důraz do brány, takovéhle věci.

Celkově jste proti silnému soupeři uspěli. Co na to trenéři, jak byli spokojeni?
Trenér nás chválil už po prvním zápase, že konečně po dvou letech porazil Finy. Pak nás chválil i na konci, že jsme to třetí utkání v prodloužení ubojovali.

Bylo to pro tebe hodně emotivní? Úvodní duel jste rozhodli v poslední vteřině, ten poslední právě až v prodloužení...
Měl jsem obrovskou radost, hlavně v prvním zápase. Po tom gólu jsme na sebe vyloženě naskákali (směje se). Ale v tom třetím to bylo podobné.

Fotografie:
2x Lenka Rybaříková – viz Facebook
1x Michaela Luňáčková – web HC Stadion Litoměřice