Cítím, že tady se mnou počítají, těší posilu Zdeňka Doležala
Hradečtí si zkrátili reprezentační pauzu zápasem proti švédskému gigantovi z Karlstadu, na který vyrazili leteckým speciálem spolu s fanoušky. Svěřencům Tomáše Martince se podařilo svého soka velmi potrápit a do domácí odvety budou vstupovat za stavu 3:4. V dresu se lvem na hrudi debutovala nová akvizice z Motoru Zdeněk Doležal a hbitý útočník se uvedl v novém působišti náramně, když zaznamenal gól a asistenci. Jak se seběhl jeho přesun pod Bílou věž?
Zdeňku, z Karlstadu si odvážíte prohru 3:4. Jaké jsou pocity?
To je samozřejmě ta horší stránka, ale myslím si, že pocit můžeme mít jen dobrý. Udělali jsme nějaké chyby, kterých se musíme vyvarovat. Hlavně nesmíme otáčet puky, jako jsme to začali dělat ve druhé třetině a zbytečně je tím dostali do hry. Na druhou stranu jsme byli schopní být i aktivnější, přebruslovat je, což je pro nás do odvety určitě jen pozitivní. Že to je o gól, to se nic neděje. Hraje se na dva zápasy, takže není potřeba věšet hlavu.
Jak dlouho jste se museli srovnávat se širokým kluzištěm?
Myslím si, že v Hradci také není zrovna nejmenší, ale je pravda, že tady je ještě o trošku větší. Färjestad opravdu umí tu hru roztáhnout a využít každý metr navíc. Je to trošku složitější, ale právě proto musíme hrát chytřeji.
Věděli jste o některých rychlících domácího týmu? Nygård, který vám dal první gól, byl na dovednostních soutěžích v Edmontonu rychlejší než McDavid.
Věděli jsme o nich, ale zrovna o Nygårdovi jsme si nic moc neříkali, řešili jsme jiné. Ale já ho znám, je to výborný rychlý hráč. Pokud je na takovém ledě necháme rozjet, tak se pak špatně chytají. To jsou holt jejich silné stránky a musíme si na ně dát pozor, ale my máme podobné hráče. Příště se poučíme.
„Bruslí se a nehraje se žádný zanďour. Makáme, napadáme a vytváříme si z toho šance.“
Bylo pro vás těžké držet vedení 3:1, protože když Färjestad zapnul, tak z toho byl drtivý tlak?
My jsme udělali nesmyslné ztráty puků a takoví hráči to okamžitě potrestají. Samozřejmě oni také vytvořili nějaké chyby, ale dobře víme, že příští zápas se jich musíme vyvarovat a snad už je do vedení nepustíme. Hrají totální hokej bez zbavování se nebo nastřelování puku a pro nás je to skvělé měřítko.
Jak se cítí člověk, který měl v Českých Budějovicích na kontě samé nuly v produktivitě a teď přijede do Hradce a trefí se hned v prvním utkání?
Musím říct, že se v Hradci cítím skvěle už od té doby, co jsem přijel. Tréninky a styl hry jsou velmi podobné tomu, co jsme praktikovali poslední tři roky v Budějovicích pod Vencou Prospalem, takže jsem z toho jen šťastný. Bruslí se a nehraje se žádný zanďour. Makáme, napadáme a vytváříme si z toho šance. Až přestaneme ztrácet puky, budeme se dostávat ještě více do hloubky a přidáme ve forčekingu, tak to bude ještě lepší.
Jak je pro člověka, který je zvyklý být produktivní, důležité to odšpuntovat hned při prvním zápase v novém působišti?
Hodně. Letos jsou tam ty nuly fakt nepříjemné, to je pravda. Za stavu 3:1 jsem byl opravdu šťastný, ale mrzí mě, že pak naše lajna dostala branku. Soupeř byl kvalitní, takže jsem rád, že se mi to povedlo.
Spadl vám po gólu velký kámen ze srdce?
Ano, nebudu zastírat. Vždycky jsem góly dával a mít po čtvrtce sezony všude nuly je hodně nepříjemné. Musím uznat, že se ke mně v Hradci všichni chovají skvěle, věří mi a vědí, že to dokážu hrát, což mi hrozně pomohlo. Cítím, že tady se mnou počítají.
V první třetině jste byl vyloučený, co jste si v té chvíli říkal?
Vysoká hůl pramenila z přemíry snahy. Chtěl jsem zabojovat o puk, nadzvednout soupeři hokejku a nešťastně jsem ho trefil. Důležité je, že to kluci ubránili a moje hra se postupem času zlepšovala.
Naskočil jste ve čtvrté útočné formaci s Radkem Smoleňákem a Martinem Štohanzlem a dali jste dva góly. Jak se vám s nimi hrálo?
Co jsem sem přišel, mám pocit, že je úplně jedno, jaká lajna jste, všechny se točí stejně, a i hráč to poté bere úplně jinak, když ví, že je důležitý jako všichni ostatní. Takto jsme to dělali v Budějovicích poslední tři roky. To je základ, pak tým může takto šlapat.
„Mám pocit, že je úplně jedno, jaká lajna jste. Všechny se točí stejně.“
Chcete v Hradci zůstat déle než měsíc?
Můj plán je jít zápas od zápasu a sezonu vzít za jiný konec než dosud. Věci, co se řešily přes média, mě mrzí. Částečně je to taky moje chyba, která pramenila z mé negativity. Už to chci opravdu hodit za hlavu a pokračovat tak, jak jsem tady začal.
Vyrazilo s vámi přibližně šedesát fanoušků a partnerů. Cítili jste na ledě jejich podporu?
Určitě je to super. Vloni, když jsem hrál na Spartě, tak s námi taky jezdili. Do play-off Ligy mistrů se nedostanete každý rok, je tam jen pár týmů, takže je to skvělé.
Jak vypadaly vaše dny po příchodu do Mountfieldu?
Bylo mi řečeno, že jdu do Hradce. Dva dny jsem se nemohl nikomu dovolat, protože byly nějaké dovolené, pak se mi ale ozvalo vedení a bylo mi řečeno, že tady dostanu šanci. Moc jsem se těšil a zatím mě nic nezklamalo.
Hned po přestupu vás čekal trip na Ligu mistrů. Jak jste to vnímal?
Nebývá to obvyklé, na druhou stranu jsem v tom viděl pozitiva, protože mé zkušenosti i z minulého roku s Ligou mistrů byly jen dobré. Ostatní týmy jsme dokázali i přehrát, stejně jako nyní, kdy si myslím, že jsme byli polovinu zápasu lepší. To dodá sílu. Všichni říkají, že švédské celky jsou neskutečné, ale když s nimi poté hrajete a dokážete se jim vyrovnat nebo být lepší, tak to člověku jen pomůže. Bral jsem to tak, že nemám co ztratit.