Chci udělat úspěch! Tohle mužstvo má velké ambice, říká Jaroslav Bednář
Trenéři A-týmu budou mít od letošní sezóny ve svém mužstvu další útočné eso, kterých v extralize moc není. Jaroslav Bednář za svou kariéru nasbíral zkušeností, že by je mohl rozdávat, dlouhodobě navíc potvrzuje, že instinkt střelce se nezapomíná. Od ročníku 2015/16 ho pak čeká nová výzva – bude se rvát za Hradec Králové, se kterým chce udělat úspěch.
Jak se zrodil váš přesun pod Bílou věž?
Se Slavií se spadlo, tím pádem mi zanikla smlouva. Do toho přišla seriózní nabídka z Hradce. Už vloni projevil zájem, ale byl jsem pod smlouvou, takže to nebylo reálný.
Obdržel jste několik nabídek. Co rozhodlo o tom, že jste si vybral právě tu Mountfieldu?
Je tady velká kvalita mužstva, počítám s tím, že se bude hrát nahoře. Už dřív jsem se bavil s Ádou (Svobodou), jak to vypadá s mužstvem. S vedením klubu jsme měli pár schůzek, bavili se o tom, kdo přijde, kdo zůstává a tak dále. Byl jsem de facto přesvědčen, že skončím v Hradci.
S jakým cílem do Hradce přicházíte?
Hlad po úspěchu. Nejsem nejmladší, řeknu na rovinu, že to může být poslední rok dva v mé kariéře. Chci udělat úspěch, tohle mužstvo má podle mě velké ambice, hlad po dobrém výsledku. Doufám, že se to povede.
Nálada v kabině? Úplně na pohodu...
Jaká vás po příchodu přivítala atmosféra v kabině?
Úplně na pohodu. Probíhalo to jako všude jinde – s klukama jsem se pozdravil, dá se říct, že jsem rychle zapadl. Kluci jsou tady úplně v pohodě, většinu z nich znám, až na ty mladý. Už proti sobě nějaký ten rok hrajeme. Z mé stránky je všechno v pohodě.
Dostal jste na výběr místo v kabině, nebo vám bylo určeno? Kde sedíte?
Mně je úplně jedno, kam mě posadí. Teď jsem dostal místo na kraji vedle sprch a jestli budu sedět v rohu nebo uprostřed, to není podstatný. Důležitý je, abych ukázal něco na ledě a ne abych byl spokojen s tím, kde sedím.
Mezi fanoušky bylo velkým tématem číslo vašeho dresu, nakonec máte dvacet šestku. Někde se ale objevila informace o jednadvacítce, kterou nosí Jaroslav Kudrna. Jak to skutečně bylo?
Jardu jsme první týden trošku rozebrali, byl hodně nejistý. Udělal jsem si srandu, že mi kluci přidělili dvacet jedničku, že je to hotová věc. Jarda doopravdy ten týden nevěděl (směje se). Když jsem se šel jednou napít, tak se bál, že mu piju z jednadvacítky. Zjistil ale, že mám dvacet šestku, tak se uklidnil (směje se nahlas). Bylo to docela vtipný.
Jak vypadá z vašeho pohledu letní příprava? Do příchodu do Hradce jste trénoval individuálně?
Ano, pak jsem dojížděl do Hradce. Domluvili jsme se na tom, že sem budu jezdit v úterý a čtvrtek, jinak trénuji sám.
Od konce července, kdy začíná konečná příprava na novou sezónu, má být ten režim jaký?
Myslím, že tady už budu pořád. Zatím jsem dojížděl, ale myslím, že si postupem času něco najdu. Když budeme trénovat dvakrát denně, bude to fyzicky tak náročný, že tady budu nějaké dny zůstávat. Otázka je, jestli se najde něco, abych tady mohl být s rodinou.
Letní příprava probíhá do značné míry pod kondičním trenérem Mariánem Vodou. Znal jste ho dřív? Co říkáte na jeho přístup?
Vůbec jsem ho neznal, Mariána jsem nikdy neviděl. Musím ale říct, že má velice abnormálně perfektně propracovaný trénink. Je to velmi kvalitní příprava, která mě baví. Je to náročný, má to smysl, jsou to hodně dobré tréninky.
Novinkou v Hradci je, že se i přes léto trénuje na ledě. Jak toto vnímáte?
Pro hráče je to dobré, horší to bylo pro gólmany. Když jsem viděl kluky v brance, jak jim tam padá jeden puk za druhým, tak mi jich bylo líto (směje se). Těch puků, co na ně šlo… Bylo to tři čtvrtě hodiny, dobrý zpestření, mně se to líbilo.
Hradec byl vždy nepříjemný kvalitní soupeř
Řešili jste s trenéry vaši roli v týmu?
Přišel jsem hrát hokej, ne se tady vybavovat a říkat někomu, kde nebo s kým bych chtěl hrát. Nejsem typ, co by kvůli tomu chodil za trenérama. To vůbec, takový nejsem.
Dva roky jste poznával Mountfield HK jako soupeř. Jak se proti němu hrálo?
Byl to nepříjemný kvalitní soupeř s výbornou obranou. Pro mě bylo hrozně nepříjemné proti němu hrát, protože velmi dobře bránil, hrál výborný bruslařský silový hokej. Proti němu jsme vyhráli snad jen jednou.
Jak se těšíte na atmosféru, která panuje v Hradci během zápasů?
Už jen proto, že sem chodí hodně lidí, se hraje úplně jinak. Jsem natěšený, zvědavý na první zápas. Už se nějakou dobu nehraje, hlad po hokeji zase začíná být. Ještě se musí pořádně trénovat, chvíli to bude bolet, pak přijde zábava.