Chceme vyhrát medaili, hlásí Jan Gaspar. Rok ve Švédsku si užil

Jaké to je stát v čele mužstva s céčkem na prsou?
Určitě mě to potěšilo, zároveň mám na sebe ale tlak, protože musím vést tým a být zodpovědný. Musím všechno dělat naplno a jít ostatním příkladem. Většinou se snažím kluky nastartovat a trochu je povzbudit, ostatní mi s tím ale pomáhají, za to jsem rád.

V tabulce vám patří solidní 5. místo, na druhou stranu jste ale prohráli všechny domácí zápasy. Co k dosavadnímu průběhu sezóny říci?
Není to ono, řekl bych, že se nám nedaří uzavírat zápasy. Taky se strašně nadřeme na gól, lehce to odevzdáme soupeři. Nevím, čím to je, že se nám ty konce nedaří. Budeme na tom pracovat a snad se situace zlepší.

Ve vašich zápasech padá většinou dost branek, čemu tuto skutečnost připisujete?
Někdy jich padá až moc. Je těžké na takovou otázku odpovědět, možná bychom měli zlepšit hru v předbrankovém prostoru a někdy hrát jednodušeji mezi pásmy, zbytečně si to ztěžujeme. Taky bychom mohli víc komunikovat. Musíme hrát hlavně rychle a přesně si dávat puky na hokejky, snažíme se nehrát beton, ale hokej.

V týmovém bodování vám patří druhé místo, v celé extralize uzavíráte druhou desítku. Se svými výkony asi musíte být spokojen, že?
Nejsem nespokojen, ale jsou věci, na kterých musím pracovat. Podle mě máme se spoluhráči z lajny hodně šancí a měli bychom dávat ještě víc gólů, i když naše hra dopředu je dobrá. Chtělo by to ale ještě líp zapracovat v obranném pásmu.

Na hokejistu máte drobnější postavu, projevuje se to nějak ve věcech, ve kterých vynikáte a na kterých musíte naopak zapracovat?
Určitě bych měl zapracovat na střelbě a zakončení, to je hlavní. Za svoji přednost považuji bruslení a tvoření, snažit se číst hru. Ale člověk pracuje na všem samozřejmě.

Jak vnímáte přerušení soutěže? Čekají vás zase dny a týdny bez zápasu, to už musí být frustrující.
Budu se snažit trénovat aspoň na suchu doma, jak jen to půjde. Nevíme, jak dlouho bude pauza nakonec trvat, v tomhle období rozjeté sezóny není v našem věku úplně ideální být zase bez ledu a mít jen suchou přípravu.

Máte aktuálně nějaké cíle jako tým, když nevíte, jak se bude všechno vyvíjet? Je o to těžší motivace?
Cíle určitě jsou, hlavně dostat se do play off. Pak bychom chtěli postoupit co nejdál a vyhrát nějakou medaili, v ideálním případě tu zlatou. Myslím si, že po pauze budou všichni nastartovaní a budou se těšit na zápasy, možná si jich pak lidi budou víc vážit.

Loňský ročník jste strávil ve švédském klubu Flemingsbergs IK. Jaká to pro vás byla zkušenost?
Výborná, sezónu jsem si užil a myslím, že mi to pomohlo v hráčském rozvoji. Měl jsem hodně času na ledě, dost jsem byl ve hře, což bylo super. Bohužel jsem se na nějakou dobu zranil, to mě trochu přibrzdilo. Jinak ale Švédsko hodnotím skvěle.

Proč jste zvolil ze zahraničních možností právě Švédsko?
Dostal jsem nabídku a zároveň tam šel jeden kamarád, se kterým jsem hrál, podle toho jsem se rozhodoval. V týmu nás bylo poměrně dost Čechů a Slováků, asi pět sedm. Bylo super mít někoho, s kým jsem si mohl povídat česky, rychle jsem se ale seznámil i s ostatními kluky. Tým jsme měli výborný a angličtina mi nedělá problém, navíc sezóna byla úspěšná.

Co znamená úspěšná? Minulá sezóna byla totiž poněkud specificky ukončena koronavirovou pandemií…
Dohráli jsme část ročníku a pak se hrálo něco na způsob mistrovství Švédska. Bylo nás šestnáct týmů a my bohužel vypadli, další týden už se ale stejně nehrálo. Zároveň jsme hráli i za starší kategorii, kde jsme usilovali o postup do nejvyšší soutěže, taky to se ale přerušilo.

V čem spatřujete největší rozdíly mezi mládežnickým hokejem ve Švédsku a v tuzemsku?
Minulý rok nebylo v našem ročníku ve Švédsku ještě skoro žádné svázání taktikou, tady v Hradci jsme teď už zase o rok starší, takže taktiky je o něco víc. Je ale potřeba, ať se každý snaží a ať tvoří. Je to na hráčích, kteří se rozvíjejí, je potřeba, aby se poučili z chyb a příště je neudělali nebo situaci vyřešili jinak. V tomhle ohledu je hokej ve Švédsku o něco volnější. Taky se tam asi nehraje tolik do těla.

Proč jste se rozhodl už po jednom roce vrátit zpět do České republiky?
Nějakou roli hrála i aktuální světová situace, i předtím jsme se ale předběžně domlouvali, že půjdu pryč na rok. Zatím jsem za návrat rád, těší mě, že hodně hraju a dostávám šanci. Taky jsem rád, že jsem v podstatě doma, i když mi chybí, jak jsme ve Švédsku bydleli s klukama společně.

Láká vás tedy ještě někdy přijmout zahraniční angažmá?
Stoprocentně.