Bohumil Jank: Nepopsatelné! Jsem šťastný, že jsme to zvládli

Jaký je to pocit, že si Hradec po pěti letech zahraje zase semifinále?
Krásný. Je to nepopsatelné. Celou sezonu na něčem pracuješ, nějak se připravuješ a tohle je odměna. Říká se, že ten poslední krok je vždycky nejtěžší, aby se postoupilo, a jednoduché to rozhodně nebylo. Jsem opravdu šťastný, že jsme to zvládli, a navíc doma před našimi fanoušky, že jsme jim udělali radost. Doufám, že ještě nekončíme a něco ukážeme.

Jak jste si vůbec užil závěr zápasu a samotný postup v parádní divácké kulise?
Super! Jsem teď plný emocí, možná mi to dojde až zítra nebo pozítří, až se nám to rozleží v hlavách, že jsme udělali v podstatě úspěch a postoupili mezi nejlepší čtyři.

Bude nějaká oslava?
Teď? Teď si půjdeme všichni domů hezky hajnout (směje se).

Série s Bílými Tygry skončila nakonec zdánlivě jednoznačným poměrem 4:1, ve skutečnosti byla ale mnohem vyrovnanější. Souhlasíte?
Vůbec si nemyslím, že by to bylo jednoznačné, Liberec kousal od prvního utkání a všechny zápasy byly o gól. Nebylo to nic jednoduchého a mohlo se to překlopit jak na jejich stranu, tak na naši. Byli jsme tím šťastnějším týmem a vždycky jsme zápasy nějakým způsobem urvali.

První duel jste sice prohráli, pak jste ale získávali každým mačem herně víc a víc navrch. Co hrálo největší roli?
Abych pravdu řekl, od prvního zápasu jsme cítili, že mají navíc v nohách pět zápasů, a bylo to znát. Musím říct, že některé zápasy s Libercem v základní části byly mnohem ostřejší a rychlejší než třeba první dva zápasy čtvrtfinále. Opravdu na nich bylo znát, že mají těžkých pět zápasů za sebou.

Dá se tedy říct, že v prvním klání jste se trochu dostávali do hry a pak se to otočilo?
Ano, my jsme čtrnáct dní stáli a ať je to, jak to je, ta pauza je dost dlouhá na to, abys vypadl z tempa. Kolikrát i v sezoně hraješ v neděli a pak až v pátek a jsi z toho chvilkami v některých pozicích nejistý. A to je pět dní, my jsme stáli čtrnáct. Jsem rád, že jsme to od druhého utkání nakopli a šli si za tím.

Bohumil Jank netradičně těsně u soupeřovy svatyně

V pátém čtvrtfinále jste vedli už 2:0, pak ale Liberec vstřelil tři rychlé góly, ten třetí navíc v dvojnásobném oslabení, kdy jste na trestné pykal i vy. Myslím ale, že fanoušci vám odpustili, když jste následně skočil zpět do hry a hned srovnal…
Před bránou se hraje ostře, tam mi vyjela hokejka výš a trefil jsem Vlašáka (Jaroslava Vlacha) do obličeje, což mě mrzí. Nikdy tam nejdu s tím, abych někomu vytřískal zuby, ale spíš abych ho odtlačil a aby ho to trošku bolelo. Bohužel stalo se. Pak jsem skočil na led a Oliver (Okuliar) tam nádherně zůstal, tak jsem na něj jenom křiknul a doufal, že mi to tam nějak dá. Jenom jsem do toho plácnul a propadlo to tam.

Ale právě tohle „plácnutí“ by se dalo označit za klíčový moment celého utkání, že?
Vždycky je dobré hned srovnat krok, protože když se prohrává delší dobu, tým může znervóznět. Nám se povedlo nejdřív srovnat a pak jít i do vedení, což je super.

V semifinálové sérii byste možná mohli fanouškům méně brnkat na nervy, třeba když už vedete 2:0, nenechat soupeře otočit…
Bylo by to fajn (směje se). Příležitosti dát góly máme a je to jen o nás, jestli je dáme. Vždycky jsme dali o jeden navíc, proto jsme byli úspěšnější, můžeme se ale prosadit ještě víc, co se skóre týká.

Mohl by být příslibem i fakt, že každý z šesti gólů dal tentokrát jiný hráč?
Nemáme tým, že bychom tu měli jednu dvě velké hvězdy, které by to táhly, ale máme čtyři lajny bojovníků. A každý z těch čtyř lajn může dát branku.

Matěj Machovský pomohl týmu jistými zákroky

V jednu chvíli jste se potom svíjel na ledě, když jste schytal tvrdou ránu, ale i o tom hokej je…
Tohle je moje práce. Obětavost a hrát pro tým, nechat tam úplně všechno. A když je potřeba, třeba i skočit po hlavě do střely a zabránit gólu.

Co říct na adresu Matěje Machovského? Naskočil do play-off, vychytal čtyři výhry v řadě…
Bomba, super. Jsem opravdu šťastný za to, že máme takovou dvojici gólmanů, na kterou se můžeme spolehnout. Ať je to Kivi (Henri Kiviaho) nebo Machy, který tam zrovna teď byl. Úžasně to vychytal a musím říct, že hodně velký díl postupu jde za ním.

Možná to může svádět k tomu, že něco právě teď skončilo, můžete ale dokázat ještě víc než přechod před čtvrtfinále. Bude důležité se zase nastartovat?
Přesně tak. Já jen doufám, že pauza nám prospěje a dáme se dohromady, máme nějaké ty šrámy. Vždycky nějaké jsou. Potom snad předvedeme ten nejlepší hokej, co v nás je, a uvidíme – třeba to bude stačit, třeba ne. Soupeře si nemůžeme vybírat, jestli chceme postoupit dál, musíme porazit každého.

A přál byste si Pardubice?
No to by bylo úžasné, to by byla bomba! (směje se)