Bedřich Köhler vstřelil Pirátům dva góly. Byl to urputný zápas, říká

Utkání s Chomutovem nenabídlo příliš atraktivní první třetinu. Čím to, že oba celky vstoupily do zápasu spíše defenzívně naladěné?
Chtěli jsme nastoupit trošku aktivněji a mít větší tlak, utkání ale bylo ubojované a urputné. Bylo těžké se prosazovat skrz chomutovskou obranu, měli ji dobře zorganizovanou a dobře bránili. Nakonec jsme si pomohli přesilovkami, ale škoda, že jsme je nechali srovnat.

Po čtyřiceti minutách byl poměr střel 7:7, celkově šlo na obě brány dohromady jenom 29 ran. Vypovídá i to o bojovném hokeji?
I když jsme dali dva góly z přesilovky, dneska nám to moc nešlo. Myslím, že to bylo vidět i z tribuny. Měli jsme potíž dostat se do pásma a udělat nějaký vzorec. Vždycky tam byl i nějaký nešťastný odraz, po buly jsme se nedostali k puku a člověk pro něj potom musel jezdit až dozadu. Přesilovky podle mě nebyly nejlepší, paradoxně jsme v nich ale dali dva góly. Chyběly v nich ty střely.

Defenzívní zaměření zápasu mohlo také vyplynout z toho, že se potkaly dva týmy, které praktikují podobnou hru – soustředěnou obranu. Souhlasíte?
To jo. Chomutov fakt dobře bránil, v obranné zóně to měli dobře zorganizované. Mají velké a silné beky, těžko se přes ně dostává. Neříkám, že nás v defenzívě překvapili, ale hrají v ní velice solidně.

Nejsem střelec, který dává dvacet branek za sezónu

Vedli jste sice 2:0 a sahali po plném bodovém zisku, hokej byl ale opravdu urputný a bojovný. Jste nakonec rádi i za dvoubodovou výhru?
Buďme pokorní. Člověk sice po snížení a vyrovnání třeba uvažuje „jo, nechali jsme tu bod“, ale soupeř pořád nemá jistý ten bod navíc. Pořád je tam nějaké riziko a pořád je něco ve hře. Taky jsme tu mohli stát s bodem. I takové zápasy jsou, mohli jsme si to samozřejmě pohlídat líp a mohli jsme brát tři.

Vítěznou trefu v prodloužení máte na svědomí vy osobně. Jak se celá spolupráce s Michalem Dragounem vyvíjela?
Bylo buly v obranné třetině a já jsem se pak dostal do souboje o puk s Michalem Vondrkou. Věděl jsem, že Dragy přeskočil centra, takže jsem chtěl Michalovi (Vondrkovi) jenom zablokovat hokejku. Dragy vzal puk, já jsem obskočil obskočil hráče a šli jsme dva na jednoho. Myslím, že jsme situaci dva na jednoho sehráli solidně. Ještě jsem to možná mohl dát Petrovi Zámorskému do prázdné, ale rozhodl jsem se pro střelu.

Chomutovu jste vstřelil dohromady hned dvě branky, skórovat se vám povedlo po bezgólovém měsíci. Neříkal jste si, že už by to chtělo skórovat?
Samozřejmě jsem vnímal, že jsem osm kol nedal branku. Na začátku mi tam těch osm gólů naskákalo poměrně rychle, ale věděl jsem, že tohle není moje tempo, že dřív nebo později zvolním (směje se). Nejsem střelec, který dává pravidelně dvacet branek za sezónu. Každý by samozřejmě chtěl dávat branky v takovém tempu, ale říkal jsem si „teď je takové období, užívej si ho, padá tam pomalu všechno, co vystřelíš ze střídačky“. Pak totiž může přijít další období, kdy se člověk bude muset vrátit k tvrdé práci a čekat na branku třeba osm zápasů, jako teď.

Body sbíráme pravidelně, pořád je ale co zlepšovat

Po reprezentační pauze jste vlétli do zápasového vytížení doslova po hlavě. Jak jste na tom s fyzickými silami?
Bylo to urputné utkání. Už v Boleslavi se zranil Vopec (Lukáš Vopelka) a víc než třetinu jsme dohrávali na tři lajny. Proti Chomutovu se to od desáté minuty taky stáhlo na tři. Je to třetí zápas v pěti dnech, takže síly nenaskakují.

Výhrou nad Piráty jste se vyšvihli na druhé místo tabulky. Nepodařený vstup do sezóny je tedy definitivně zapomenut?
Myslím, že na to už nikdo ani nechce myslet. Teď mají naše výkony nějaký standard, že body sbíráme pravidelně, pořád je ale co zlepšovat. Určitě je pro nás ale jednodušší hrát nahoře než si po každém zápase čistit hlavy a přemýšlet, proč to nejde.