Dominik Graňák

Dominik Graňák se narodil 11. června 1983 v Havířově. S rodinou se brzy přestěhoval do Třenčína, kde také přišly jeho první hokejové krůčky. V roce 2001 získal s klubem dorostenecký titul. V jednom týmu se potkával i s Mariánem Gáboríkem. Téhož roku se už jako reprezentant do 18 let přesunul do pražské Slavie. V tomto klubu začal nastupovat za juniory, zároveň zahájil studium na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.

Již ve druhé sezóně se mu podařilo vypracovat do A-týmu, se kterým slavil mistrovský titul. Poté pomohl pražskému klubu ještě dvakrát do finále, v roce 2004 i 2006 však byla Slavia poražena. Rok 2007 pak přinesl přestup do švédského Färjestadu. Hned první štace ve Švédsku přinesla technickému zadákovi titul, konkrétně v ročníku 2008/09. Následující sezónu strávil také v Elitserien, hájil barvy Rögle. Mezi lety 2010 až 2014 působil v Dynamu Moskva, kde si dvakrát sáhl na Gagarinův pohár (2012, 2013). Po konci v Rusku se vrátil do Švédska, tentokrát do Linköpingu, odkud si nakrátko odskočil do švýcarského Fribourgu. Další dva ročníky pak odehrál znovu v barvách Rögle.

Už během pražské anabáze si získal pevnou pozici ve slovenské reprezentaci. Na mistrovství světa si poprvé zahrál v roce 2004, celkově startoval hned na dvanácti světových šampionátech. V roce 2012 se tak podílel i na stříbrné medaili svého celku, o šest let později se zúčastnil olympijských her v jihokorejském Pchjongčchangu. Na nich se blýskl 4 asistencemi ve 4 duelech.

Ještě předtím, v květnu 2017, tento ostřílený obránce rozšířil řady Mountfieldu HK, za který odehrál v sezóně 2017/18 všechna utkání s bilancí 2+18. I to mu pomohlo k premiérové účasti pod pěti kruhy. Pro ročník 2018/19 byl jakožto jeden z nejzkušenějších hráčů kádru zvolen asistentem kapitána, na konci října navíc vyměnil "A" na dresu za cennější "C". Za Lvy odehrál v průběhu dvou sezón všechna ligová utkání, poté se rozhodl pro změnu a přestoupil do Karlových Varů.

V dresu Energie nastřádal v sezóně 2019/20 22 bodů (1+21) v 53 duelech a patřil k jednomu z lídrů týmu. Další rok stihl 35 utkání, pár dní před koncem přestupního období se totiž rozhodl pro návrat pod Bílou věž. Tam oprášil spolupráci s Vladimírem Růžičkou, pod nímž ve Slavii nakoukl do velkého hokeje. Po příchodu do hradecké kabiny nastřádal 22 utkání, z toho 7 v play off. Ani bývalý kapitán nedokázal se spoluhráči přejít přes čtvrtfinále, čímž pro něj skončila nejen sezóna, ale také hostování na východě Čech.