Mislav Rosandič

Mislav Rosandič se narodil 26. ledna 1995 v Záhřebu. V chorvatské metropoli také začal s hokejem, ke kterému ho společně s bratrem přivedl otec, bývalý hokejista. Ve třinácti letech se přesunul na Slovensko, kde hájil barvy Dubnice nad Váhom. V dorosteneckých kategoriích udivoval vysokou produktivitou, kvůli absenci juniorského mužstva později přestoupil do Banské Bystrice.

Tam si už v sezoně 2012/13 poprvé vyzkoušel seniorský hokej. Kromě toho reprezentoval Slovensko na MS U18 i U20. V roce 2015 se jako asistent kapitána podílel na senzačním bronzu pro naše východní sousedy. Ve stejné sezóně také debutoval v seniorské reprezentaci a bral extraligové stříbro. Jako dvacetiletý patřil mezi opory svého klubu a svými výkony si začal říkat o přestup do kvalitnější soutěže.

Ročník 2015/16 sice ještě zahájil v Banské Bystrici, posléze však přestoupil do Slovanu Bratislava hrajícího KHL. Zde zahájil i následující sezonu a přidal dalších 36 zápasů v elitní lize. Poté, co se Slovan neprobojoval do play off, se vrátil do Banské Bystrice. A návrat to byl vydařený, neboť 10 body v 15 zápasech ve vyřazovacích bojích výrazně přispěl k zisku titulu.

V roce 2017 se ofenzivní bek postavil nové výzvě v podobě české extraligy. V nabitém kádru Mountfieldu ale často hrál pouze na pozici sedmého obránce nebo se do sestavy nedostal. Nakonec se rozehrával ve druhé nejvyšší soutěži v dresu Přerova, za který nastoupil do 10 zápasů a na 18 utkání se dokonce vrátil v rámci hostování do týmu Banské Bystrice. Ročník 2018/19 se mu ale vydařil mnohem lépe, stal se nepostradatelným hráčem týmu, což potvrdil 17 body (5+12). I díky tomu se s vedením klubu dohodl na nové dvouleté smlouvě.

Ve svém třetím roce pod Bílou věží nasbíral ve 36 zápasech 8 bodů (3+5). V lednu 2020 byl ale vytrejdován za Petra Šidlíka do Vítkovic. V letní pauze si poté plácl s Bílými Tygry a v Podještědí zazářil. Ve 52 utkáních si připsal 27 bodů (3+24) a díky tomu se poprvé v životě podíval na světový šampionát. V Rize si v sedmi zápasech připsal jednu asistenci.

Loňská sezona by se dala hodnotit jako jeho nejúspěšnější. Opět pravidelně bodoval v Liberci (18 bodů). Na poslední chvíli byl dopsán na soupisku slovenského týmu pro Olympijské hry v Pekingu, kde se svým týmem vybojoval senzační bronzovou medaili. Neminulo ho ani další mistrovství světa, na kterém se prosadil v utkání s Dánskem a připsal si první gól na velké světové akci.

Letošní ročník rozehrál znovu v týmu Patrika Augusty, ale v listopadu se vrátil do Hradce, kde bude minimálně do konce sezony zpevňovat obranné řady.