V Olomouci je to vždy srdeční, hlásí dvougólový Aleš Jergl
Aleš Jergl se stal nejproduktivnějším hráčem týmu v celé přípravě a na ledě Olomouce toto tvrzení dvakrát podtrhl. Do sítě svého bývalého týmu totiž dostal hned dva puky a v pozápasovém rozhovoru potvrdil, že na tamní zimní stadion se rád vrací i jako soupeř. Jindy usměvavý forvard byl ale přeci jen viditelně přepadlý po tom, co byl zápas předčasně ukončen z důvodu zranění jeho bývalého spoluhráče a kamaráda Branislava Konráda.
Aleši, zápas byl předčasně ukončen, ale jeho předchozí průběh ukázal, že i když soupeř občas kousl, dokázali jste ho většinu času přehrát. Viděl jste to podobně?
Myslím si, že to bylo nahoru dolů. Jednou jsme je drželi v pásmu my, jednou zase oni nás. Byl to dobrý zápas a určitě nám ukázal, na čem je potřeba ještě pracovat.
Vstřelil jste dvě branky a v Olomouci jste v dresu soupeře rozhodně neskóroval poprvé. Vracíte se sem vždy rád?
Návrat do Olomouce je pro mě vždycky srdeční záležitost, něco jsem tady odehrál a mám to tady moc rád. Góly jsou pak už jenom plus.
Měl jste u druhé branky pochyby? Soupeři reklamovali vysokou hůl.
Kdyby bylo v přípravě video, tak by to možná vrátili a zkoumalo se to. Já si myslím, že jsem měl hokejku pod břevnem, takže podle mě to byl správně uznaný gól.
„Jsem rád, že to tam padá, snad si to přenesu i do sezóny.“
Naopak o první brance nebylo pochyb, nekompromisní rána pod víko.
Snažím se to tam trefovat, protože to je nepříjemné pro gólmany. Tentokrát se to povedlo, jsem rád, že to tam padá, a doufám, že si to přenesu i do sezóny.
Hráč samozřejmě přemýšlí po dvou gólech o hattricku, pomáhají vám v takové situaci i spoluhráči na ledě? Hledají vás častěji než obvykle?
Asi ne, myslím, že se snažíme hrát pořád stejně a dělat, co po nás chtějí trenéři. Naší prací je hrát dobře od obrany, přecházet modré čáry a snažit se co nejvíc střílet na bránu.
Na tribuny vás tradičně přišla podpořit rodina, ale vypadalo to, že pohledu na ně se spíš vyhýbáte.
Člověk se musí koncentrovat na zápas, aby v něm byl na sto procent. Hlavou musíte být na ledě a ne někde na tribuně. Je potřeba pracovat, odvést maximum pro tým a na rodinu je vždycky čas po zápase.
„Snad bude v pořádku. Divím se, že v Olomouci nebyla sanitka, v Hradci jsou vždycky aspoň dvě.“
Co jste prožíval na konci zápasu, kdy ošetřovali brankáře Branislava Konráda, kterého samozřejmě dobře znáte?
Radši jsem se na to moc nedíval, jen jsem viděl, že má Braňo (Konrád) nějaký šrám pod krkem nebo někde kolem klíční kosti. Snad bude v pořádku, spíš se divím, že v Olomouci nebyla sanitka, v Hradci vždycky jsou minimálně dvě. Můžeme být rádi, že to snad dopadlo dobře.
Sestava už se ladí směrem na extraligu, je cítit, že jste sehranější než na začátku přípravy?
V sestavě ještě chyběl Jordi (Perret), který přijel z repre a dostal ještě volno. Ale věřím, že trenéři to dobře poskládají a na první mistrák budeme dobře připravení.
Se svou pozicí v první formaci ale musíte být spokojen, ne? Loni pod jinými trenéry tomu tak vždy nebylo.
Pod novými trenéry je to vždycky úplně jiné. Jsem moc rád, že hraju hodně a že mi trenéři dávají prostor na ledě. Budu se jim co nejvíc snažit oplatit to, že mi dávají takovou šanci, a taky dělat pro tým maximum, abychom vyhrávali zápasy.
V přípravě jste prohráli jen dvakrát, jaká je nálada v kabině?
Musíme být nohama na zemi, pořád je to příprava a ne hlavní soutěž. Ta začíná až příští týden a my se na ni musíme co nejlépe připravit a vykročit do extraligy pravou nohou. Dáme si do té doby nějaké tréninky a dobře se připravíme na Liberec.