Bohumil Jank vypsal na Třinec odměnu. Svačina bude, usmívá se
Hradec se stal teprve druhým týmem, který letos Oceláře obral o všechny body a navíc jako prvnímu se mu to povedlo přímo ve WERK Areně. A ještě k tomu s nulou, což je taky letošní premiéra. Základem úspěchu ve Slezsku byla poctivá a urputná defenzíva, čtení soupeře a samozřejmě také dva góly v síti exhradeckého Marka Mazance. O jeden z nich se postaral poměrně sváteční střelec Bohumil Jank, který se s „jihočeským kaprem“ dobře zná už od mládeže. Víc než gól si ale užil skalp lídra tabulky.
Bobby, vyhrát s nulou na ledě vedoucího týmu je velký počin, ale rozhodně to nebyla lehká práce, že? Nebylo to vůbec jednoduché utkání. Třinec je nahoře, daří se jim. I když jim pár hráčů v sestavě chybělo, dokázali to dobře doplnit. Začátek byl nahoru dolů v dobrém tempu. V první třetině jsme měli trochu lepší pohyb, ve druhé to soupeř srovnal, začal bruslit a být hodně nepříjemný. Ve třetí už to bylo o tom, že kdo dá gól, tak vyhraje. Jsem moc rád, že se nám to povedlo.
V čem jste soupeře předčili, co bylo klíčem k výhře? V první třetině jsme měli opravdu dobrý pohyb a bylo dobře, že jsme to tam nakousli. Kdyby Třinec dal v první třetině gól, tak by to pro nás bylo hrozně těžké. V Třinci se hraje opravdu těžko, takže jsem rád, že jsme to přečkali. Potkaly se dva týmy, co jsou nahoře, a rozhodovaly úplné maličkosti. Ale myslím, že fanouškům se takový hokej musel líbit.
V určitých pasážích jste soupeře k ničemu nepustili, vypadalo to, že jste na Třinec velmi dobře připravení. Některé věci jsme si ukázali ráno na videu. Příprava byla trochu delší, abychom opravdu věděli, co a jak, a vyplatilo se to. Třinec má velkou kvalitu a výborné obránce i útočníky. Jsme moc rádi, že se nám to podařilo odehrát s nulou a dát tam dva góly.
První a zároveň vítězný gól padl trochu kuriózně půl sekundy před sirénou. Neřekl bych kuriózně. Kluci to mají nacvičené, Káca (Filip Pavlík) dává jenom podleďáky, takže jsem rád, že mu to tam propadlo.
„Chtěli jsme si dokázat, že můžeme v extralize porazit kohokoliv.“
Jste prvním týmem, který Oceláře vynuloval. Má tým o to větší motivaci porazit soupeře, který téměř neprohrává? To jsem ani nevěděl a jsem samozřejmě rád. V Třinci je kvalita v útoku extrémní. O nějaké vítězné šňůře jsme věděli a pro nás bylo motivací dokázat si, že můžeme v extralize porazit kohokoliv.
K té nule jste brankáři hodně pomohli, před brankovištěm jste byli velmi urputní a nelítostní. Snažíme se hráče před naši bránu nepouštět. Máme naordinované od trenérů dělat to tak, aby to útočníci soupeře měli těžké a před brankovištěm se neprosazovali.
Máte nejlepší defenzívu v lize, jsou brankáři vždycky rádi, když jim takto ulehčujete práci? Snažíme se hrát urputně, ale Třinec taky, takže gólmani mají možná trochu lehčí práci. Ale zase na ně jde málo střel, takže se musí udržovat v nějakém mentálním stavu a kondici, aby byli připravení, když nějaká šance přijde.
Co vy osobně, má hráč větší radost, když se trefí do sítě bývalého týmu? Motivaci mám vždycky, jsem rád, že mi to tam nějakým stylem propadlo, a hlavně že jsme vyhráli. Ale musel jsem vypsat nějakou odměnu, takže mě Pilka (Radek Pilař) zkásne. Pak za to bude třeba svačina do kabiny (usmívá se).
„Nemířil jsem, jen jsem to napálil směr brána a padlo to tam.“
Marek Mazanec ještě stále používá vyrážečku s hradeckými barvami, pálil jste proto schválně na lapačku? Hradecké vyrážečky jsem si nevšiml (směje se). Jerglis (Aleš Jergl) to tam parádně vybojoval za bránou, já jsem si tam pomaličku naťapkal, zakřičel jsem si na něj a upřímně říkám, že jsem nemířil. Jen jsem to napálil směr brána a spadlo to tam.
Ale trefit se do sítě zrovna jemu, to jste si vychutnal, ne? Neřekl bych, že jsem si ho vychutnal. Ještě si o tom určitě pokecáme, on je taky jihočeský kapr jako já, takže doufám, že na mě počká u autobusu, až se půjde vyběhat. Mazi hraje výborně, je to jeden z nejlepších, ne-li vůbec nejlepší gólman v extralize. Já se s ním znám od malička, on hrával za Písek a já za Milevsko, takže jsme proti sobě hráli. Jsem velice rád, že se mu daří.
Daří se i vám jako týmu, nechali jste schválně otevřené dveře do kabiny, aby vás bylo pořádně slyšet? Kustodi asi zapomněli zavřít (směje se). Ale ono je dobře, že jsme slyšet. Chceme stoupat ještě výš, když to klape. Jedeme možná trochu nad plán, ale moc si toho vážíme a pokorně jdeme zápas od zápasu.
Ve středu máte volný den, bodne to? Program je opravdu náročný a den volna nám přijde vhod. Z Třince se přijíždí po půlnoci, tak je dobře, že se druhý den budeme moct trochu vyspat. Kdo chce, může si jít na zimák dát saunu, vířivku nebo nějaké masáže.