Aleš Kmoníček o Kolíně: Domluvili jsme se na redukci spolupráce

Pane Kmoníčku, pojďme se přesunout k mládeži. Junioři se vloni tak tak zachránili, dorost na tom byl o něco lépe, ale vypadl ve čtvrtfinále. Devítka také brzy skončila ve vyřazovacích bojích. Jak hodnotíte loňské počínání akademie?
Musím říct, že nám sezona jasně ukázala potřebu zkvalitnit naše realizační týmy. Myslím, že tady máme sice kvalitní trenéry, ale mladší a nezkušené, které je potřeba doplnit zkušenějšími. Je to ale hrozně složité: Stejně jako trh hráčů, tak i trh trenérů je poměrně přebraný. Také musíte brát ohledy na to, odkud trenér je, aby měl možnost prakticky od rána do večera na stadionu plnit svoji roli, což je u dojíždějících trenérů zkrátka problém, ať chceme nebo ne, každý má svoji rodinu… Nám se shodou okolností podařilo získat Jana Zachrlu, přestože jsme nevěděli, že v Brně končí. Když jsme se dozvěděli, že bude volný, tak jsme s ním okamžitě vstoupili do jednání a dovedli jsme ho sem jako jednoho z trenérů juniorky a zároveň manažera mládeže. Chtěl jsem někoho takového přivézt, protože Tomáš Martinec má spoustu starostí s A-mužstvem. Nároky na práci trenérů se neustále zvyšují, což znamená, že toho měl hodně jak u áčka, tak také u mládeže. Chtěl jsem mu prostřednictvím někoho dalšího ulevit především od starostí u mládeže. Dále si Tomáš Martinec vyhlédl tři mladší, ale už poměrně zkušené trenéry mládeže pocházející z Pardubic. Doufám, že i oni přispějí ke zkvalitnění realizačních týmů u naší mládeže a doufejme, že v návaznosti na to se postupně zvednou také naše výsledky, jak v žákovských kategoriích, tak v akademii.

Zmiňoval jste v mnoha rozhovorech, že zápasíte s odchody mladých hráčů do zahraničí. Nerýsuje se letos naopak nějaký návrat ze zahraničí?
Máme zpátky našeho bývalého juniora Štěpána Pokorného, který začal přípravu s A-týmem. Potřebujeme zjistit, v jaké je kondici, jak vypadá, protože jsme ho dlouho neviděli, i když jsme povědomí o jeho výkonosti a hře v Americe měli. Vzali jsme ho do přípravy a bude záležet na něm, jestli si ho tady necháme, nebo jestli bude pokračovat v partnerském Kolíně.

Další jména jako Jiří Klíma, Lukáš Král nebo Pavel Šimek tedy zůstávají v zámoří?
Prozatím od Tomáše Martince nemám informaci, že by se nějaký z těchto hráčů vracel do Hradce. Pokud ano, tak jsme samozřejmě otevřeni jednání. Kluky sledujeme, Tomáš Martinec o nich má detailní přehled, takže jsme nakloněni tomu, že se mohou kdykoliv vrátit do Hradce Králové.

Po sezoně se také důkladně řešila spolupráce s Kolínem. Už víte, jak bude vypadat?
Po třech letech jsme provedli nějaká ekonomická a sportovní posouzení naší spolupráce, která nám stále dává smysl, i když trochu jiný, nežli jsme předpokládali. Ale na základě výsledků posouzení jsme zjistili, že nám po sportovní stránce nevygenerovala tolik hráčů, kolik jsme si mysleli. Tudíž jsme došli k závěru, že hráčům, kteří jsou na rozhraní nebo se do našeho áčka nemohou protlačit a končí jim smlouva, necháme možnost etablovat se někde jinde. To je případ Radka Pilaře s Michaelem Gasparem. S Kolínem jsme se domluvili na redukci spolupráce, jak v počtu našich hráčů, kteří tam budou nastupovat, tak v rámci finančních prostředků, které jsme do Kolína dávali. Toto všechno jsme odsouhlasili v rámci představenstva společnosti a naše spolupráce pokračuje, ale bude štíhlejší.

V posezonním období se v kuloárech spekulovalo také o možném prodeji prvoligové licence Kolína…
V rámci posuzování jsme jako hlavní klub s největším podílem hráčů a financí řešili, jestli bude mít zeštíhlení dopad na možné působení Kolína v první lize. Společnými silami jsme došli k závěru, že Kolín má eminentní zájem pokračovat. Lukáš Krejčík jako manažer si dává do kupy tým, u kterého se domnívá, že bude konkurenceschopný. Takže jsme nakonec možnost prodeje licence opustili a Kolín normálně naskočí do prvoligové soutěže.

Jak je na tom Mountfield HK po finanční stránce?
Po finanční stránce je klub víceméně stabilizovaný, ale samozřejmě nadále hledáme zdroje příjmů, protože za posledních několik let se všechny náklady a výdaje zvedly o třicet až padesát procent, u výstroje dokonce o sto procent. Náklady šly strašně nahoru a příjmy, byť se snažíme navyšovat partnerské plnění, nerostou stejně rychle jako výdaje. Ve spolupráci s našimi akcionáři se stále snažíme klub co nejlépe zabezpečit, což je značná práce. I nyní v průběhu léta s nimi budeme sedět a bavit se o tom co dál, co je potřeba udělat pro to, abychom byli i nadále stabilní organizací, jako tomu bylo doposud.

Dlouhodobě se řeší rekonstrukce, respektive přístavba ke stadionu. Během sezony probíhala nějaká jednaní, posunula plány blíž k realizaci?
Situace se nijak výrazně nezměnila. Platí, že se připravuje projekt, jak by měl areál v širším měřítku vypadat a co bude potřeba udělat. Musí se naplánovat postupné kroky pro dosažení. Rozumím, že jde o správný postup, aby se nedělaly částečné rekonstrukce a poté se třeba nezjistilo, že je nutné udělat něco jiného a peníze vyšly vniveč. Nicméně kvůli tomuto postupu už je jasné, že konkrétní akce budou probíhat v horizontu několika let. Není to otázka toho, že se udělá projekt a hned do roka se něco provede. Bude to trvat ještě nějakou dobu a poté se naplánují jednotlivé fáze určité revitalizace celého komplexu areálu. Jdeme postupnými kroky, ale osobně si myslím, že se tady v příští sezoně a možná i té následující nic zásadního dít nebude. Ale rád bych se pletl, uvidíme.

V nedávné době proběhly volby prezidenta hokejového svazu. Jste rád za pokračování Aloise Hadamczika?
Myslím, že s Lojzou Hadamczikem vycházím dobře, dalo by se říct nadstandardně. Známe se strašně dlouho, asi víme, co může jeden od druhého čekat. Za nás šlo o kandidáta, kterého jsme stejně jako většina ostatních delegátů podporovali. Ukázalo se, že je třeba v čele svazu schopného manažera, který ho dokáže především finančně zabezpečit, což se Lojzovi ve spolupráci s marketingovým oddělením velmi dobře povedlo. Je dobře, že pokračuje. Vzhledem k tomu, že mám přehled, jak činnost na svazu probíhá, si myslím, že je tam i dost věcí ke zlepšení, což si musíme říct v rámci nového Výkonného výboru spolu s prezidentem. Nesmíme se uchlácholit jen tím, že se sehnalo hodně peněz, které půjdou do hokejového hnutí, ale musíme i odstranit věci, které nejsou úplně v pořádku, a kde se dá činnost svazu ještě zlepšit.

Vy jste byl znovu zvolen do Výkonného výboru svazu s poměrně velkým počtem hlasů. Předpokládám, že to potěšilo.
Potěšilo. Jsem rád, že mohu pokračovat ve Výkonném výboru. Měl jsem zájem pokračovat, ale musím říct, že to, co tomu předcházelo měsíc nebo dva před volbami, pro mě bylo něco nového a nepochopitelného a velmi nepříjemného. Z mého pohledu šlo o velmi náročné a nepříjemné období. Nejsem politik, neumím v tom nijak chodit, takže mě to zklamalo a byl jsem znechucený hlavně z nálady před volbami, a z toho, co probíhalo v médiích, Nepřišlo mi to úplně v pořádku, je to však každého věc a také ukázka toho, co je kdo ochoten udělat pro to, aby se dostal do vedení Českého hokeje. Trochu mi to zkazilo výsledný dojem, i když znovu opakuji, že jsem rád, že mohu být ve Výkonném výboru další čtyři roky a na tu práci se nesmírně těším.

Při volbách jste zmiňoval, že chcete zlepšit komunikaci ze strany Českého hokeje. Co jste tím konkrétně zamýšlel?
Myslím, že za poslední dva roky mého členství ve Výkonného výboru se na svazu odehrálo mnoho pozitivního, které převažovalo nad negativy. Zároveň se ale domnívám, že komunikace ze svazu směrem ven, k fanouškům, hokejovému hnutí nebo médiím nebyla v pořádku, protože jsme vždy mediálně věci řešili až poté, co se někde negativně objevily v médiích. Až následně jsme to dávali do pořádku, což je špatně. V rámci svazu bychom měli všechny věci dávat do hokejového hnutí a médií s předstihem a všem vysvětlit, proč něco takového budeme dělat, chceme dělat nebo činíme, což se bohužel nestávalo. Například jsme v dobré víře přesunuli Síň slávy, ale v novinách se jako první objevilo, že končí, Dominik Hašek tam seděl s těmi věcmi… Bylo to zkrátka strašně negativní. Přitom kdyby se to vykomunikovalo dříve a vysvětlilo se, co nás vedlo k zamyšlení, následnému ukončení smlouvy v Harfě a přesunu jinam, tak se toto nikdy nestalo a většina lidí by to jistě pochopila. Takových nevýstupů bylo podle mého názoru hodně. To bych chtěl pomoci změnit a jde o další velký námět na diskuzi v rámci Výkonného výboru. Měli bychom být opravdu transparentní směrem k veřejnosti, což znamená včasnost, správnost a objasněnost výstupů. Myslím, že poté předejdeme negativnímu vnímání hokeje a působení svazu. Troufám si říct, že je spousta věcí, která se nám povedla a za které by měl svaz jako takový sklidit chválu, jen je musíme lépe vykomunikovat.

Jak jste byl spokojený s mistrovstvím světa? Organizačně se prakticky vše povedlo na jedničku, stejně jako výsledek.
Největší zásluhu má pochopitelně organizační výbor, za to, jak svou práci v Praze a Ostravě dokázal zvládnout. Petr Bříza i Aleš Pavlík, kteří vše řídili, udělali obrovský kus práce. I my v rámci Výkonného výboru jsme se těmto věcem hodně věnovali a o hodně z nich jsme rozhodovali. Ale znovu říkám, gró veškeré práce udělaly organizační výbory. Musím říct, že se to povedlo fantasticky. Nebyly žádné zásadní problémy, udělal se rekord v návštěvnosti, ale i další věci se povedly. Navíc titul mistrů světa asi čekal málokdo, nicméně to bylo takové zlaté vyvrcholení povedeného turnaje. Nesmírně jsem si to užil, byl jsem na mnoha zápasech. Takto bych se chtěl hokejem bavit i na klubové úrovni.

Co se momentálně řeší na půdě APK?
Řešíme klasický provoz APK a zároveň možnosti, jak ho víc zprofesionalizovat. Myslím, že za dva roky se nemáme za co stydět, APK funguje, stejně jako extraliga jako taková. Návštěvnost se nám pohnula směrem nahoru, což jsou všechno fajn atributy, ale stále přemýšlíme o tom, jak zatraktivnit zápasy pro diváky. Vyvstaly některé věci, o nichž mluvil prezident ČSLH jako o svých cílech. Chtěl by začít s extraligou komunikovat, řešit a případně upravit některé věci, které ho trápí nebo u nichž si myslí, že trápí ČSLH a veřejnost. Předpokládám, že se svazem budeme určitě komunikovat. Je potřeba říct, že extraliga se v žádném případě neodtrhla a je nadále součástí ČSLH, ale před třemi lety si domluvila vlastní řízení. To je potřeba zmínit, aby si někdo nemyslel, že jsme subjekt, který si dělá, co chce a je někde bokem, tak to zkrátka není.

Přijde pro nový ročník Tipsport extraligy nějaká novinka?
Myslím, že žádná novinka, která by změnila hokej jako takový nebo pohled na něj, nebude. Diskutujeme o nějakých věcech týkajících se posuzování ofsajdu na modré čáře a dalších, jako jsou tablety a zpřístupnění situací na hráčských lavicích domácích i hostí, což by mohlo prospět hokeji a přinést další zkvalitnění. Jsou to však rozpracované věci, které ještě musíme zfinalizovat.

Fanoušci mají dlouhodobě připomínky ohledně baráže nebo play off, kde je na jejich vkus až moc týmů. Budete nějak řešit i to?
Jde o věci, které by s námi chtěl řešit právě prezident, ale je potřeba říct, že máme nějakou platnou smlouvu s ČSLH, kde jsou stanoveny možnosti prostupnosti nevyšší soutěže. Nejdříve to musíme probrat v rámci APK, abychom zjistili, jaký je většinový názor, poté je možné se o tom bavit se svazem jako naším partnerem a jako hlavní hokejovou organizací v Česku. Samozřejmě jsme připraveni se o tom bavit i s první ligou. Systém soutěže, jestli by play off mělo hrát dvanáct, nebo jen deset týmů, je každoročně řešená věc a myslím, že i letos se k tomuto tématu vrátíme na následující valné hromadě APK. Situace není černobílá, je spousta klubů, které chtějí návrat zpět k dřívějšímu systému, tedy postup prvních šesti a poté sedmý až desátý do předkola, jiné kluby si zase přejí zachovat ten současný.

Jedna odlehčující otázka na závěr. Kam se chystáte na dovolenou a jak se těšíte?
Těším se neskutečně, protože od minulé dovolené před rokem jsem prakticky nikde nebyl. Kvůli tomu, o čem jsme mluvili, to bylo poměrně náročné, ale nestěžuju si, protože je to práce, která mě baví. Sám však cítím, že toho mám již poměrně dost, a že mám vybité baterky. Pojedeme klasicky do Chorvatska, jako jezdíme vždycky a potom vyrazíme ještě na nějaké víkendy. Chtěl bych hodně do Rakouska a možná i do Itálie, kde mám hrozně rád. Něco delšího si ale nemůžu a ani nechci dovolit, takže budeme mizet se ženou spíš na víkendy.